Založit webové stránky nebo eShop
 
Aktuality...
 
Květen 2017

Společenský večer s hrady na Malši

přednáška Ing. Arch. Petra Chotěbora a křest reedice knihy „Bouře nad Pořešínem“ a „Louzek, aneb havrani táhnou k jihu“

Hluboká nad Vltavou, Jindřichův Hradec, Český Krumlov, Trhové Sviny.

Termíny budou upřesněny.


20. květen 2017, 11.00 hod.

Kastelánské skotské hry na hradě Pořešín

Přijďte si vyzkoušet, jakou máte páru!

Silový šestiboj pro každého! Tradiční skotské disciplíny! Hod kládou, kladivem, přechod přes kládu. Vylosovaní účastníci šestiboje obdrží hodnotné ceny značky Fiskars!

K tanci a poslechu hrají Papouškovo sirotci.


27. květen 2017

Odpolední divadelní představení - hrad Louzek

„Dívčí válka“

Nejnavštěvovanější divadelní komedie všech dob pojednávající o věčném boji mezi muži a ženami. Odpočinkový šlágr, v jehož rámci přinášíme hodokvas těch nejkrásnějších žen,

kterými naše zubožená vlast disponuje - tak Bůh vynahrazuje svým milým Čechům neúspěchy v tržní ekonomice.


10. června 2017, 20.00 hod., hrad Pořešín

Večerní divadelní představení

„Mnoho povyku pro nic, aneb sir William by se divil“

Dámy a pánové!
Uvidíte, co jste ještě neslyšeli a uzříte, co zříti možná ani nechcete! Teatro grando Šejkspíro vás přesvědčí, že pro komedianty není nic nemožné a chce vás pobaviti tutti bene

špektáklem, kde nechybí opravdová láska, nefalšovaná zrada a přízemní negramotnost policejního sboru.


7. července 2017, 20.00 hod., hrad Pořešín

Večerní divadelní představení

Vínem proti pohanství, aneb staročeský Dekameron

Spisovatel Vlastimil Vondruška a skupina Ginevra Vás zvou na výlet za hříchy našich předků!

Co všechno se může semlít v renesančním šenku, kde se sejde pár potulných trubadúrů, mistr svobodných umění a krásná šenkýřka a sklepnice.

Představení není vhodné pro děti a škarohlídy!


5. srpna 2017, 19.30 hod., hrad Pořešín

Žalman a spol.

Koncert folkové legendy Pavla Žalmana Lohonky, který svým hlasem a texty těší publikum již téměř půl století. Žalman působí na hudební scéně

od roku 1968, nejprve ve skupině Minnesengři, v roce 1982 založil vlastní kapelu Žalman a spol., která v různých sestavách koncertuje nepřetržitě až do současnosti.

Záznam koncertu natáčí Česká televize.


10. srpna 2017, 20.00 hod. hrad Pořešín

Večerní divadelní představení

„Růže pro Algernon“

Divadlo v Celetné.

Nejúspěšnější inscenace divadelního spolku Kašpar s Janem Potměšilem v hlavní roli.

Dále hrají: Jakub Špalek, Barbara Lukešová, Míla Tichý.

Tragikomický příběh dementního muže, který chce být chytrý.


23. září 2017, 11.00 hod., hrad Pořešín

„Muži vaří, ženy pijí“

Tradiční akce pro rodiny se zdravě převrácenými hodnotami, kulinářské odpoledne s kuchaři a jejich výtvory. Srdečně zveme taťky a mamky, ať si to na hradě taky užijou!

Recepty a suroviny vezměte s sebou!

Vítězové obdrží poukaz na návštěvu restaurace Café Imperial Zdeňka Pohlreicha v Praze!


7. října 2017, 11.00 hod. , hrad Pořešín

„V erbu střely 1317 - 2017“

Turnaj ozbrojenců ve šraňcích u příležitosti uplynutí 700 let od předání hradu Bavorem ze Strakonic pánům z Vitějovic, později zvaným z Pořešína. Celodenní zábavná show pro rodiny s dětmi.

Slosovatelné vstupenky o let horkovzdušným balonem z hradní louky!

Vystoupení klaunů, divadelní představení „Kostěj Nesmrtelný“, projížďky na koních, kovárna, kuchyně, hrnčírna a přádelna v provozu po celý den, pečení placek a caletek, středověká hudba.

Hlavní bod programu - souboj ozbrojenců „naostro“ ve šraňcích o závoj pořešínské panny Markéty!


 
 
 
 

Kulturní program – hrad Pořešín 2015

24.dubna 2015, 11.00 hodin

Zahájení sezóny

Otevření expozice „Středověké dějiny na řece“

Otevření expozice pod širým nebem „Život na středověkém hradě“

 

1.května 2015, 17.00 – 24.00 hodin

Romantický Pořešín

Hrad bude nasvícen loučemi a pochodněmi, noční prohlídky s průvodcem ve 20.00, 21.00 a 22.00 hod

Koncert na australský hudební nástroj didgerido

Po celou dobu akce bude na hradě v provozu čajovna „U slabé vůle“ a obchod s čajem velejemným

Kvasnicové pivo Bernard, hradní medovina, česnekové a povidlové placky

 

16.května 2015, 9.00 – 18.00 hodin

Den otevřených dveří pro občany města Kaplice a přidružených obcí, po předložení OP vstup do hradu zdarma

 

30.května 2015, 9.00 – 19.00 hodin

Malování na sklo pro děti, přihlášky na: webmaster@hradynamalsi.cz

 

Připravujeme na červen:

6.června 2015, Život na středověkém hradě

Sokolník, jízda na koni, střelba z kuše a luku, středověká kuchyně, mletí obilí a pečení chleba, kovář a hrnčíř. Den na hradě s řemeslníky pro celou rodinu,

pro nebojácné a otužilé se bude konat noční výpal keramických výrobků a pokusná tavba železné rudy za pomoci kožených měchů. Nocování na hradě ve spacích pytlech.

Zdroj: hrady na Malši

 

Dřívější vzhled hradu přiblíží návštěvníkům kresby a erby

 

3.1.2015

Pořešín - Novoroční návštěvníky hradu čekalo při tradičním přípitku horkým grogem několik překvapení.


Jednak se o přístavbu prodloužilo hradní muzeum, a protože se v něm konal den otevřených dveří, mohli si zájemci prohlédnout, co nová přístavba zastřešuje a ukrývá. „Dostavěli jsme zázemí muzea a hradu, čili hradní muzeum se prodloužilo o sedm metrů na sever," přibližuje jednatel sdružení Hrady na Malši Radek Kocanda. „Jsou v něm například dílna a sociální zařízení včetně sprch."

Přístavbu mohlo sdružení postavit díky dotaci a díky ní má hrad i novinku, a to bylo to druhé překvapení. „Poprvé jsme návštěvníkům ukázali šest kreseb, každou o rozměrech metr krát 0,7 metru, které budou v létě vystaveny na stojanech porůznu v intravilánu hradu," vysvětloval Radek Kocanda. „Budou ukazovat, jak ve středověku vypadalo místo, před kterým právě stojí. To znamená například středověkákuchyně, palác, předhradí a tak dále. Vytvoříme tak něco jako obhlídkovou samoobsluhu v anglickém stylu."

Autorem kreseb je Martin Kubalák, učitel kaplické základní umělecké školy, který shodou okolností bydlí asi 300 metrů nad hradem Pořešín. „Myslíme, že se mu kresby povedly. Měly by v létě odolat větru, dešti, na zimu je možná schováme, uvidíme," řekl Radek Kocanda.

Ještě lepší orientaci na hradě a také tomu, aby lidé vůbec věděli, na jaké zbytky zdiva koukají, by měli pomoci i modrobílé erby s názvem objektu.
„Tyto erby budeme dělat přes zimu. Bude jich dvanáct a pak je zavěsíme na zbytky patřičných budov. A lidi si pak třeba přečtou: palác 14. století," líčil Radek Kocanda. „Podobně, jako to mají ve Freistadtu."

Návštěvníci mohli v muzeu vidět i výstavu dětských prací asi šesti škol, které vznikly v létě v rámci projektu sdružení Hrady na Malši. V činnosti pro děti bude sdružení pokračovat i nadále.
V tomto novém roce mají v muzeu přibýt také figuriny s dobovým oblečením. „Díky dotaci z Jihočeského kraje letos spatří návštěvníci figuríny s ošacením pánů, příští rok přibudou také dámy," naznačil Radek Kocanda další plány. „Rovněž rozšíříme sbírku exponátů v muzeu o středověké předměty nalezené nejenom na hradě, ale i v okolí a okolních vsích."

A to zdaleka není všechno. Ohromení na závěr: „Chceme rekonstruovat pořešínskou věž v celé její velikosti. Avšak postavíme ji mimo hrad, v hradním areálu by nám to památkáři nepovolili," prozradil Radek Kocanda.

 

Otevření muzea na hradě Pořešín se blíží!

Letošní předčasný konec zimy přiblížil i otevření Hradního muzea na Pořešíně. Oproti loňskému roku do expozice přibyla řada nově konzervovaných nálezů. Najdete mezi nimi dva zlacené prsteny

z velké věže hradu, kostěnou jehlu z předhradí, hrnce a další keramické nádoby z výzkumu hradu Velešín v roce 1978, které se nám podařilo dohledat, hroty střel do dobývacích strojů, pořešínský

groš a řadu dalších originálních nálezů, které používali lidé před šesti sty lety. Výstavu v letošním roce doplní i dva kostýmy pána a paní hradu z doby okolo roku 1400. V současnosti jednáme s 

městem Kaplice o zápůjčce nálezů z výzkumu, který se prováděl před úpravou kaplického náměstí v loňském roce. Ze všech keramických střepů, které byly nalezeny, se podařilo slepit jeden

pohár a dvě poklice. Zároveň probíhají se zástupci města jednání o výrobě speciální výstavní vitriny, která by byla umístěna na Pořešíně a věnovala by se výhradně Kaplici a její historii. Město

Kaplice nemá vlastní muzeum a vystavení kaplických nálezů se nabízí jako logický krok, neboť v minulosti bylo město s hradem velmi těsně provázáno. V letošním roce zároveň dojde k úpravě

provozu Hradního muzea. Ve spolupráci s městem Kaplice a Místní akční skupinou Pomalší budeme rozšiřovat provozní prostory muzea. Od března do října 2014 bude k muzeu přistavěna část

obsahující sprchy a záchody, kotelnu, sklad, dílny pro práci s dětmi a prostor pro krátkodobé výstavy. Přístavba bude v budoucnosti sloužit i jako byt pro správce hradu. Z důvodu stavby bude

dosavadní vchod do hradu používán jako stavební zázemí a do hradu se bude chodit tradiční vrchní cestou, která byla využívána v době před výstavbou ochranného plotu. Muzeum však bude

otevřeno bez omezení.

Otevírací doba Hradního muzea na Pořešíně:

První návštěvníci mohou na Pořešín zavítat 27. dubna 2014!

Duben - Květen:    soboty a neděle     9.30 - 18.00

Červen - Srpen:     denně                     9.30 - 18.00

Září - Říjen:           soboty a neděle     9.30 - 18.00

Vstupné zůstává nezměněno:

dospělí 50,- Kč, studenti, důchodci, ZTP, děti do 6 let 25,-Kč


Kultura na Pořešíně v roce 2014

V letošním roce připravujeme pro návštěvníky hradu speciální podvečerní prohlídky na motivy pověsti o Pořešínské veverce. Pověst můžete najít na stránkách www.hradynamalsi.cz.

Zábavnou formou se tak budete moci seznámit s historií hradu a poznat i některé z jeho obyvatel. Termíny prohlídek budeme oznamovat prostřednictvím zpravodaje, novin a najdete

je i na našich internetových stránkách. Pro období prázdnin připravujeme i dvě noční divadelní představení a v září budeme zakončovat sezonu tradiční akcí pro děti a jejich rodiče,

která bude mít v letošním roce název „Husité na Pořešíně“. Program akce byl se staven na základě skutečné historické události z dobývání hradu husitským vojskem a počítá se i se

skutečným bojem účastníků. V jejím rámci najdete na hradě i mimo něj řadu historických řemesel a budete si moci na vlastní kůži vyzkoušet slasti i strasti středověkého života.

Radek Kocanda, sdružení Hrady na Malši


 
 

Mystéria hradu Pořešín

Ve čtvrtek 6. března se od 18.00 hodin uskuteční v Kaplici jubilejní desátý společenský večer sdružení Hrady na Malši, který se bude ve své hlavní části věnovat nejvýznamnější památce regionu Pomalší

- hradu Pořešín. V druhé části nám přiblíží podobu a proměny nejvýznamnější sakrální stavby v Čechách - katedrály sv.Víta na Pražském hradě Ing. Arch. Petr Chotěbor CSc. Nepřetržitou řadu stavitelů

svatovítské katedrály od Matyáše z Arrasu a Petra Parléře reprezentuje už po 35 let právě on. Díky němu budeme moci nahlédnout do míst, kam se běžný smrtelník nemá šanci dostat. V první části večera

se dozvíte o tom, proč byl hrad Pořešín založen, jak původně vypadal, kdo na něm žil a co jsme nalezli během desetiletí archeologických výzkumů. Seznámíme vás s jeho majiteli a služebníky. Pokusíme

se objasnit vztah pořešínských pánů k městu Kaplice a osudové kapitoly společných dějin ve středověku. Přes propast staletí nahlédneme na doposud neobjasněné okolnosti smrti posledního pána z Pořešína

a samotný zánik hradu. Na závěr první části vás seznámíme se současnými opravami a s tím, jak by měl hrad a jeho okolí vypadat v blízké budoucnosti.  Jako již tradičně je na akcích sdružení Hrady na Malši

vstupné dobrovolné. Na společenský večer vás zvou Kulturní a informační centrum Kaplice a město Kaplice, které přebralo nad akcí záštitu.


 

Hradní muzeum na Pořešíně je opět otevřeno

Pořešín – Hrad Pořešín od soboty otevřel pro zájemce hradní muzeum.Lépe řečeno, muzeum otevřelo sdružení Hrady na Malši, které má pro zájemce o historii několik novinek.
„Hradní muzeum otevíráme  takto pozdě proto, že jsme uspěli se žádostí o dotaci od Jihočeského kraje, díky níž jsme mohli expozici muzea rozšířit," vysvětluje jednatel sdružení
Radek Kocanda. „Dovnitř jsme přidali dvě vitríny s tématikou středověkého oděvu a zbraní."
K již vystaveným exponátům tak přibyly další. „Jedná se o věci nalezené na Pořešíně. Tedy o kostěný korálek, část zbroje, nůž, ostruhy i další mince. Ale také jsme tam uložili
sud nejstarší dřevěný trám," prozradil Radek Kocanda. „Jediný, který se na hradě zachoval, protože unikl dávnému požáru." Trám je pozůstatek konzoly pro záchod. Přežila požár proto,
že  vyčnívala na druhou stranu vně hradu. V hradním muzeu se mohou návštěvníci rovněž občerstvit a také si tam zakoupit repliky keramických hrnečků a hrnců, včetně nové brožury o hradech.
Také pohlednice a rozmanité knihy. Atraktivní zajímavostí muzea je jistě model hradu Pořešín, v současnosti doplněný o velkou hradní věž, o jejíž existenci se ještě poměrně nedávno nevědělo.
Že hrad nepatřil mezi bezvěžové hrady, potvrdil nález jejích základů v roce 2010. Na hradě se bude pokračovat ve vylepšování zázemí pro návštěvníky. „Letos mimo jiné zahájíme opravu pořešínské
návsi, aby se zlepšily podmínky parkování," řekl Radek Kocanda. „Návštěvy bude také od 1. června vítat nový informační panel s dobovými rytinami a informacemi, jak hrad funguje."
 
Otevřeno je: kromě pondělí a úterý celý týden, vždy od 10 do 18 hodin

 

Překvapivý objev: Hrad Pořešín měl věž

17.2.2013 12:04

Pořešín - Hrad Pořešín, jak už jsme informovali,  letos překvapí své návštěvníky dřevěným palisádovým oplocením, které bylo dokončeno  na Silvestra.

Za plotem najdou kromě hradu a pasoucích se oveček i koz také středověkou kovárnu, k nimž přibude  i středověká kuchyně.
Hrad Pořešín však archeologům během průzkumu připravil jedno velké překvapení.  Našli pozůstatky  hradní věže, jasný důkaz, že opravdu existovala.

„To je naprosto unikátní objev," vyzdvihl jednatel sdružení Hrady na Malši Radek Kocanda. „Protože od začátku našeho zájmu o hrad jsem se setkával s tím, že tento hrad věž neměl. Vědci dokonce dávali hrad Pořešín jako příklad bezvěžového hradu. Čili nález základů věže je vůbec největší objev, jaký jsme zatím učinili," vysvětlil.

Byla to věž kulatá, měla větší průměr než rumpál strakonického hradu. Sdružení Hrady na Malši věž nedostaví do její původní podoby, i když je to velké pokušení. „Jak věž vypadala, uvidí lidé v muzeu na modelu celého hradu," podotkl s úsměvem Radek Kocanda.
Navíc při odstraňování vrstev našli průzkumníci ve věži
množství cenného archeologického materiálu. Nálezy z věže lidé rovněž spatří v muzeu na Pořešíně, jehož expozice bude rozšířena.

„Jde o předměty denní potřeby.  Takže zájemci  uvidí například  kostěnou jehlu, součásti do kuše, hroty střel, rolničky – to byla tehdejší módní ozdoba. Nůž částečně i se střenkou, přezku na opasek a podobně," vyjmenoval Radek Kocanda.
Sdružení má s hrady na Malši velké plány, ale velkou ránou  je    úmrtí   špičkového kastelologa Tomáše Durdíka, který zanechal v průzkumu na hradech Kaplicka výraznou stopu a je nenahraditelný.

„Projektu konzervace hradu  Velešín se měli zúčastnit  i Estonci a Španělé. Tomáš Durdík byl koordinátorem  tohoto mezinárodního
projektu.  Bohužel, pro jeho náhlý skon z projektu sešlo," řekl smutně Radek Kocanda.  „Úmrtí Tomáše Durdíka je pro nás veliká ztráta. Je to znát i na renomé sdružení, proto jsme museli trochu zredukovat  své aktivity. Ovšem spolupráce se Západočeskou univerzitou trvá," ujistil. „A spolupráce s Národním památkovým ústavem v Českých Budějovicích je naprosto skvělá."

Sdružení bude pokračovat v záchraně hradů s Josefem Hložkem ze Západočeské univerzity, spolupracovníkem Tomáše Durdíka, kterého Akademický ústav pověřil správcem odborné pozůstalosti Tomáše Durdíka. „Čili rozhodně  nenastal soumrak sdružení Hrady na Malši, sdružení pokračuje a funguje dál,"  ujistil  jednatel.

Muzeum na hradě Pořešín se otevře o prvním dubnovém víkendu. Kromě výstavy nálezů z hradu v něm budou k mání rozmanité publikace, repliky keramiky nalezené v hradu a drobné občerstvení.

Jednotlivé pozůstatky hradních objektů získají štítky s popisem, oč se jedná.


Hrad ochrání plot dlouhý téměř půl kilometru

Mnoho menších a lidmi opomíjených památek v regionu bývalo kdysi důležitými sídly nebo strážními hrady. Na snímku Radek Kocanda ze sdružení Hrady na Malši. Autor: 4.8.2012 15:00

Pořešín - Za plot se už brzy schová areál hradu v Pořešíně u Kaplice.

Důvod je podle Radka Kocandy, jednatele sdružení Hrady na Malši, jednoduchý – nejenže se památka opět o něco více přiblíží své někdejší podobě, ale plot zároveň zamezí hlavně v nočních hodinách některým lidem areál hradu znečišťovat nebo poškozovat.

Obehnat plotem celý hrad si žádá pořádnou dávku zručnosti.

„Není to, jako když oplocujete zahrádku kolem domu. Tady je nerovný terén, hradní příkopy mají na několika místech pořádně prudký sklon," vysvětlil Radek Kocanda ze sdružení, které si záchranu pořešínského hradu i dalších památek nad řekou Malší vzalo za svou. Doplnil, že právě kvůli náročnosti prací, které již začaly, se úkolu zhostili pracovníci firmy s patřičnými zkušenostmi.

Plot, jehož celková délka dosáhne přibližně hodnoty 400 metrů, vznikne z masivního dřeva. „Všechny sloupky budou mít špičatý vrchol. I díky tomu podle mě plot zvláště ze spodních pohledů bude vypadat velmi dobře. Myslím, že do okolního terénu vhodně esteticky zapadne," zhodnotil Radek Kocanda.

Plot s sebou přinese nejen nový pohled na hrad, ale i jinou přístupovou cestu do hradního areálu. Nově se mezi hradní zdi bude přicházet zespodu od budovy Hradního muzea. „Změna má provozní, ale hlavně historické důvody. Původní přístupová cesta k hradu totiž vedle právě tudy, kudy se bude vcházet po dokončení plotu," uzavřel Radek Kocanda.

 
 

Děti si vyzkoušejí, jak se žilo ve středověku

Pořešín - Vychovat si své následovníky, kteří budou, stejně jako oni teď, přispívat k záchraně hradních zřícenin na Kaplicku, chtějí nadšenci ze sdružení Hrady na Malši.

A to v historickém kroužku při hradu Pořešín, jehož členy se budou moci stát děti, ale také jejich rodiče.Jednatel sdružení Radek Kocanda naznačil, že členové kroužku si vyzkoušejí praktický každodenní život na středověkém hradě, a to při činnostech, které mají ještě více zatraktivnit tuto vyhledávanou památku.

„Na hradě postupně vyroste středověká kovárna, dílna s pecí pro vypalování keramiky a pro pečení chleba nebo kamenická dílna. Chceme postavit i středověký zdvihací jeřáb anebo založit ovocný sad. Na tom všem by se členové kroužku mohli podílet," naznačil Radek Kocanda.

Členka sdružení Hrady na Malši Jana Baierová doplnila, že historický kroužek se tak stane skvělou příležitostí, jak zapojit děti se zájmem o historii do konkrétních aktivit, které by si v běžném životě neměly šanci vyzkoušet.

Nezůstane však jen u praktických činností. Děti například nahlédnou i do psané historie jižních Čech a rakouského příhraničí.

Každý, kdo by měl zájem o členství v kroužku, který bude první aktivitou svého druhu na Kaplicku, se může přihlásit členům sdružení Hrady na Malši anebo přijít na informační schůzku. Ta se uskuteční na konci června v kaplickém domě dětí a mládeže. Termín schůzky Kapličtí ještě upřesní.

Stříbrné groše, medovina a letní koncerty na Pořešíně

V lednu 2012 byla dokončena budova Hradního muzea. Jedná se o stavbu víceúčelovou, která  bude nabízet hned několik druhů služeb pro návštěvníky. Na terase před muzeem budou postaveny stoly a lavice. Součástí provozu muzea bude i nabídka občerstvení. V sortimentu se objeví tradiční české pivo včetně nealkoholické varianty pro řidiče, limonády, nanuky, tatranky  a další balené zboží. V nabídce budou i známé bujanovské koláče, které doposud můžete ochutnat pouze jedenkrát do roka na Koláčových slavnostech přímo v Bujanově.  A protože je na loukách v blízkosti hradu umístěno  několik včelínů, budete moci ochutnat i pořešínskou medovinu, tradiční nápoj středověkého panstva. Terasa bude sloužit pro návštěvníky jako místo odpočinku, bude příležitostí chvíli posedět a potěšit se otevřeným výhledem na hrad a řeku Malši. Během teplých letních večerů vám budeme nabízet návštěvu na menších koncertech pod širou noční oblohou na terase před muzeem.

Připravujeme pro vás i pestrý výběr upomínkových a dárkových předmětů. Během deseti let archeologických výzkumů na našich hradech jsme měli možnost seznámit se s mnoha předměty denní potřeby středověkého člověka. Proto náš výběr suvenýrů bude směřovat především do středověku. Nenajdete u nás plastové hračky z Číny, zato si z Pořešína budete moci odnést náhrdelník z dřevěných korálků, repliku kahanu na svícení nebo středověké kojenecké lahvičky, hrneček a podkovu pro štěstí. Také zde najdete drobné dřevěné hračky pro děti, v podobě, jak je zaznamenaly staré kroniky, knihy o našich i okolních hradech, pohlednice, dárkové knížečky s erby pánů z Pořešína, repliku nože i stříbrného groše, koženou tašku neboli tašvici na peníze, džbán, poháry na víno a mnoho dalších zajímavostí, většinou replik našich nálezů. Věřím, že v dárkovém balení se mnohé z těchto krásných věcí stanou ceněnými dárky pro blízké i známé.

Hradní muzeum ve své expozici přinese informace nejen z Pořešína, ale i z ostatních hradů na Malši a také z 12 rakouských hradů a zámků, které s námi spolupracují na projektu značení staré zemské cesty z Budějovic do města Grein na Dunaji. Největší část muzea bude ale věnována Pořešínu. Budete se moci seznámit s celou historií hradu a s pány, kteří hradem a okolním panstvím vládli. Připravujeme  opisy důležitých listin, které jsou s hradem spojeny a řadu zajímavostí ze života na středověkém hradě, které se jinde nedozvíte. Ve spolupráci s Archeologickým ústavem v Praze řešíme možnost zapůjčení některých zajímavých nálezů, např. originální kostěné jehly na kůži, součástí středověké kuše včetně železných hrotů ze střel, pánského a dámského prstenu, zvonečku, kulí do pistole a dalších pozoruhodností. Nejzajímavějším exponátem však zřejmě bude model hradu Pořešína a okolí, z doby jeho největšího rozkvětu, za vlády Markvarta z Pořešína, hofmistra Alžběty Pomořanské, poslední manželky císaře Karla IV. (tedy té, která „prý“ lámala podkovy holýma rukama).

V rámci expozice v muzeu připravujeme soutěž pro děti i dospělé, abychom ukázali, že i historie může být někdy nevážná, mnohdy humorná a hravá, určená nejen zaprášeným knihomolům.

Během prázdnin by již měl běžet standardní provoz muzea. Orientační otevírací doba počítá s fungováním muzea každý den kromě pondělí od 10 do 17 hodin, mimo prázdniny bude otevírací doba pružně reagovat na zájem návštěvníků.  Během prvního roku bude ověřena průměrná návštěvnost a na základě těchto údajů bude otevírací doba upřesněna a ustálena. Hrad Pořešín bude nadále přístupný během celého roku. Z důvodu nutnosti hrazení nákladů na energii, správce a dalších položek bude v muzeu zavedeno vstupné, které se bude pohybovat v rozpětí 40 - 50 Kč pro běžného návštěvníka a 20 - 30 Kč pro studenty, důchodce, ZTP. Děti do 6 let budou mít vstup zdarma. Hradní muzeum bude rovněž formou pronájmů široce využitelné pro nejrůznější příležitosti.

Hradní muzeum poslouží i jako koncertní sál

Pořešín - Nově vybudovaný objekt v areálu pořešínského hradu pojme nejen muzejní vitríny, ale také přednášející, svatebčany nebo hudebníky.

Už v létě dostanou výletníci důvod, proč se znovu vracet na zříceninu hradu Pořešín. Nadšenci ze sdružení Hrady na Malši, kteří o památku nedaleko Kaplice pečují, se totiž zřejmě 1. července chystají zpřístupnit Hradní muzeum.

Zázemí najde v nově vybudovaném objektu v předpolí hradu. Budova na první pohled vypadá, jako by tady stála odjakživa. Jak vysvětlil jednatel sdružení Hrady na Malši Radek Kocanda, je to dáno i tím, že při její stavbě dělníci použili převážně přírodní materiály. „Zdi jsou z kamene a střechu pokrývají dřevěné šindele. Ze dřeva je i interiér objektu,“ popsal Radek Kocanda dům, který stavebníci vyhnali do výšky za půl roku.

Ačkoliv interiér hradního muzea nyní kromě několika stoliček zdobí jen majestátní krb se znakem Hradů na Malši, který členům sdružení zaslal jako dar neznámý řezbář pod pseudonymem Božetěch Sádlo, už brzy prostornou místnost zaplní další nábytek. Především vitríny, v nichž najdou místo exponáty přibližující historii všech pěti památek ležících u Malše na Kaplicku.

„Vystavit chceme například předměty nalezené v hradních areálech při archeologických výzkumech. Jsou to různé keramické úlomky, kování, ale také třeba stříbrný prstýnek, kule do pistole anebo hradní zvoneček z velešínského hradu,“ vyjmenoval Radek Kocanda. Doplnil, že část expozice přiblíží historii dvanácti spřátelených hradů na rakouské straně hranice a celou zemskou stezku z Českých Budějovic do Greinu na Dunaji.

Dominantou muzea pak bude model původní podoby hradu Pořešín v měřítku 1:150. „S tím bude ještě hodně práce. Zasadit jej totiž chceme i do krajiny, aby lidé měli představu, jak okolí hradu někdy v 15. století vypadalo. Malše totiž neprotékala tudy, kudy dnes, ale vytvářela jakýsi brod, na nímž se hrad tyčil,“ popsal Radek Kocanda.

Nový objekt však nebude sloužit jen k vystavování cenných předmětů. Výstavní sál se bude příležitostně proměňovat také na přednáškovou místnost, koncertní sál anebo zázemí pro svatebčany, jichž na pořešínský hrad míří stále více. Budova pojme rovněž malou prodejnu suvenýrů a sociální zařízení. Schody, které tu zatím ještě chybí, povedou do podkroví, kde vznikne zázemí pro členy sdružení Hrady na Malši.

K odpočinku poslouží terasa před budovou muzea, vyskládaná z kamene. Pojme několik lavic a stolů ze dřeva.

Pořešínské hradní muzeum by mělo být otevřeno ve stejném režimu jako hrady a zámky ve správě Národního památkového ústavu. „Tedy alespoň během letních prázdnin, kdy sem míří nejvíce turistů. Pak uvidíme, jaký zájem o muzeum bude od září, a podle toho uzpůsobíme otevírací dobu,“ předeslal Radek Kocanda. Doplnil, že vstupné do muzea prozatím stanoveno nebylo.

Chystané otevření muzea však neznamená, že by ke stejnému datu z hradního areálu zmizela další novodobá budova, jež však vyhlíží historicky. A sice dřevěný srub sloužící jako zázemí členům sdružení Hrady na Malši. „Srub tady zatím zůstane. Bude sloužit jako zázemí pro pokračující opravu hradu a také ho zřejmě využijeme jako dílnu pro nějaké historické řemeslo. Když už bude muzeum představovat mimo jiné také historická řemesla, tak abychom je návštěvníkům hradu mohli ukázat i prakticky,“ podotkl jednatel sdružení.

Novinku na hradě vítají oslovení turisté. „Je dobře, že tady expozice vznikne. Teď si na Pořešíně turisti mohou přečíst informační tabule, posedět na lavičce a tím to v podstatě končí. Po dostavbě expozice alespoň budou mít lidé důvod vracet se na Pořešín častěji,“ zmínil před časem Lukáš Matula z Českého Krumlova, jehož zálibou je turistika.

Stavba nového muzea stála přibližně čtyři miliony korun. S financováním této investice mají sdružení Hrady na Malši pomoci dotační peníze z operačního programu Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika.

 

Tvrz v Tiché patří do sdružení hrady na Malši -
 využijte jedinečnou možnost k prohlídce.

 
 

Staré hrady přiblíží nové muzeum na Pořešíně

Pořešín - Plánovaná expozice nabídne srovnání dávné a současné podoby „Hradů na Malši“.

Mnoho menších a lidmi opomíjených památek v regionu bývalo kdysi důležitými sídly nebo strážními hrady. Na snímku Radek Kocanda ze sdružení Hrady na Malši. O několik století nazpět se budou  moci snad už v létě příštího roku přenést návštěvníci hradu Pořešín u Kaplice. A to v nové unikátní expozici, která na předpolí této znovuvzkříšené památky vyroste. „Expozice nebude dokumentovat jen hrad Pořešín, ale celou zemskou stezku z rakouského města Grein an der Donau do Českých Budějovic, na níž leží celkem šestnáct hradů a jedna tvrz,“ vysvětlil Radek Kocanda, jednatel sdružení Hrady na Malši. To pečuje o památky na české straně zemské stezky včetně zříceniny hradu Pořešín. Dávnou podobu historických sídel má nová expozice přiblížit neotřelým způsobem. „Rádi bychom vystavili exponáty, které jsme našli při archeologických průzkumech na hradech, jež spravujeme. Do muzea plánujeme umístit i model hradu Pořešín, jak vypadal před staletími. Chceme vytvořit také obrazovou prohlídku hradu, jejímž prostřednictvím by návštěvníci mohli snadno porovnat, jak hrad vypadal ve středověku a co se z něj zachovalo dnes,“ naznačil Radek Kocanda. Expozici milovníci historie z řad členů sdružení Hrady na Malši nainstalují do nové kamenné stavby se šindelovou střechou, která vyroste v předpolí hradu poblíž prvního hradního příkopu. „Expozice o hradech na Malši je určitě potřebná, ale nejsem si jistý, zda je vhodné umístit ji do nové budovy právě na Pořešín. Nevím, zda hrad kvůli nové stavbě neztratí své kouzlo,“ zauvažoval tajemník TJ Start Kaplice Bohuslav Pavelek, jenž je coby turista častým návštěvníkem hradu. Podle Radka Kocandy je ale stavba navržena tak, aby co nejlépe zapadla do koloritu historické památky a pokud možno co nejvíce splynula s okolím. „Proto jsme jako stavební materiál zvolili hlavně kámen a dřevo.“ Plánovaný objekt nebude sloužit pouze pro účely expozice, ale nabídne i tolik chybějící zázemí členům sdružení Hrady na Malši. „Stavba bude mít rozlohu asi 16 x 7 metrů. V hlavním sále zřídíme muzeum, součástí objektu bude i sociální zařízení a skladovací zázemí. Prostor před budovou pak plánujeme upravit jako terasu s lavicemi a stoly,“ vyjmenoval Radek Kocanda. Doplnil, že hlavní sál bude multifunkční; kromě toho, že pojme historickou expozici, nabídne i zázemí pro pořádání různých přednášek či kulturních akcí. Novou expozici zřejmě ozvláštní také několik hádanek. Těmi chtějí členové sdružení Hrady na Malši předejít tomu, že by prohlídka muzea mohla být pro některé návštěvníky nezáživná a příliš by si z ní neodnesli. „Část informací lidem zkrátka jen naznačíme s tím, že o nich pak budou moci dále uvažovat. Tímto způsobem expozici přiblížíme nejen dospělým, ale také dětem,“ prozradil Radek Kocanda. Nová budova by měla na Pořešíně vyrůst v příštím roce. S financováním investice ve výši přibližně pěti milionů korun pomohou dotační peníze z operačního programu Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika. „Věříme, že díky tomuto zázemí se z hradu Pořešín stane památka, která se zařadí mezi nejzajímavější místa jižních Čech a vyplní prázdné místo mezi Českým Krumlovem a Novými Hrady,“ dodal Radek Kocanda.

Zdroj: českokrumlovský deník

Hrad byl kasičkou na důchody poddaných i sídlem

Pořešín - Dějiny Pořešína se přestaly psát v éře Oldřicha z Rožmberka, který hrad nechal vypálit.

Kdyby se hrad zachoval v podobě, v jaké byl poté, co jej Oldřich z Rožmberka nechal vypálit a pobořit, byl by prý téměř kompletní. Na jeho stavu se však nejvíce podepsal zub času.

Nikoliv jako své sídlo, ale spíše jako mocenský bod a bezpečné místo na shromažďování důchodů plynoucích z pořešínského panství založil hrad Pořešín ve druhé polovině 13. století Bavor II. ze Strakonic. Okolní panství získal jako věno své manželky Anežky, levoboční dcery Přemysla Otakara II.„Pořešín Bavorovi II. sloužil jen jako opěrný či obranný bod, tudíž tady nebydlel. Snad jen příležitostně,“ uvedl Radek Kocanda, jednatel sdružení Hrady na Malši, které o tuto památku pečuje.Zásadní změna se v pořešínském panství, které zahrnovalo asi patnáct vesnic a trhovou osadu Kaplice, udála v roce 1317. Tehdy potomek výše zmíněného strakonického pána, Bavor III., směnil hrad Pořešín s Vernerem, Přibíkem a Rackem z Vitějovic za jejich panství blíže Strakonicím.„Právě v té době se Pořešín stal sídelním hradem, proto se do jeho vybavení hodně investovalo, aby pobyt na něm byl komfortnější,“ vysvětlil Radek Kocanda. V držení hradu a panství se v dalších letech střídaly následující generace pánů z Pořešína. Významnou stopu zde zanechal Markvart I. z Pořešína, který byl v roce 1381 hofmistrem královny Alžběty Pomořanské, čtvrté manželky císaře Karla IV. Ten vedl velmi úspěšný život, dařilo se i jeho synům. Jeden z nich, Jaroslav, byl v letech 1402 až 1403 dokonce administrátorem českého arcibiskupství, v té době tedy nejvyšší hlavou české církve. Markvart I. byl jedním z nejvýznamnějších pořešínských pánů, kromě jiného byl celých dvacet let purkrabím na hradě Rožmberk. To bylo tehdy neobvyklé.  „Rožmberkové totiž purkrabí na svých hradech často točili, aby se na jejich sídlech příliš nezabydleli, neboť pak byla větší pravděpodobnost zneužití jejich rozsáhlých pravomocí. Markvart tedy musel požívat značné vážnosti a důvěry, o čemž svědčí i to, že byl v podstatě během celého svého života často zván coby svědek k různým soudním sporům či darováním a podobně,“ řekl Radek Kocanda. Markvartovi I. z Pořešína však bylo dáno dožít se i hořkých chvil, neboť přežil všechny své děti. na sklonku života mu zbyla jen vnučka Markéta a vnuk Markvart II.“

Ten zdědil hrad Pořešín i s panstvím po dědově smrti v roce 1406. Byl však nezletilý, a tak se správy hradu na čas ujal blízký přítel jeho děda Hroch z Maršovic. Smrt Markvarta II. i potomků Hrocha z Maršovic znamenala konec hradu Pořešín. Zmocnil se ho totiž Oldřich z Rožmberka, který si následně vymohl darování hradu s celým panstvím na císaři Zikmundovi jako odúmrť po pánech z Pořešína. „Je skoro jisté, že Markvart II. z Pořešína po sobě zanechal dědické testamenty, v nichž hrad a panství někomu odkázal. Pro bezskrupulózního a statků lačného Oldřicha z Rožmberka však nebyl v době bezpráví a zmatků husitských bouří žádný problém zničit tyto listiny ohněm, a tím situaci 'právně' vyřešit,“ zauvažoval Radek Kocanda. Poté, co se vlády na Pořešíně ujal Oldřich z Rožmberka, šlo vše ráz na ráz. Oldřichovi se totiž velmi hodily vsi, městečka, polnosti, lesy a rybníky, nikoliv však hrad, do kterého by musel investovat a držet v něm služebnictvo. Proto okolo roku 1434 přijeli rožmberští služebníci a za vydatné pomoci místních poddaných hrad vypálili. Pak počkali nějakou dobu, než vše vychladne, a pobořením hradeb, bran a dalších částí hradu dokonali dílo zkázy. „Pokud by se však hrad zachoval v podobě, v jaké byl po této likvidaci, byl by čněl nad řekou Malší podstatně více než dnes. Nejvíce se na něm totiž podepsal zub času,“ zmínil jednatel sdružení Hrady na Malši. Zásadní obrat nastal v létě roku 2002, kdy Radek Kocanda společně se svým kamarádem na základě svolení města vykácel náletové dřeviny na hradě a začal usilovat o záchranu toho, co z významné památky zbylo. „V našem snažení významně pomohl místostarosta Kaplice Josef Kaloš, který pro záměr zachránit nejen Pořešín, ale i další památky na Kaplicku, získal podporu představitelů okolních obcí,“ uzavřel Radek Kocanda

Hradní grog zahřívá turisty skoro třicet let

První leden si dnes už mnoho obyvatel Kaplice neumí představit bez tradiční vycházky na Pořešín. Ta první se na popud tehdejšího řadového člena a současného tajemníka Tělovýchovné jednoty Start Kaplice Bohuslava Pavelka uskutečnila v roce 1983. „Krumlováci měli svůj novoroční výstup na Kleť, jenže pro nás to do Krumlova bylo daleko. A tak jsme si řekli, proč nezorganizovat vycházku na Pořešín, když ho máme blíž,“ popsal Bohuslav Pavelek vznik tradiční akce, pro níž se vžil neoficiální název novoroční hradní grog. Toto pojmenování napovídá, čím se prokřehlí turisté, kteří na jeden z hradů na Malši vyrážejí nejčastěji ze zhruba pět kilometrů vzdálené Kaplice, zahřívají. „Na Pořešíně vždy rozděláme oheň a vaříme čaj a také grog. Jeden čas tady náš kolega připravoval na ohni dokonce i ryby,“ vzpomněl Bohuslav Pavelek. O tradiční akci podle něj výletníci zájem neztrácejí. „Zpočátku nás chodívalo kolem dvaceti nebo třiceti, v posledních deseti letech už se na Pořešín vydává na Nový rok kolem padesáti až šedesáti lidí,“ vyčíslil Bohuslav Pavelek. „Jsem rád, že zájem lidí neupadá. Na Nový rok se člověk alespoň trochu vyvětrá,“ doplnil s úsměvem. Obdobná akce se každoročně koná i na dalším z hradů na Malši, Velešíně. Zde se však lidé nescházejí na Nový rok, nýbrž o Vánocích. A nepodává se grog, ale medovina. „Už staří turisté věděli, že tam, kam chtějí nalákat lidi, musejí postavit hospodu. A tak i u nás se největší oblibě těší akce, kde je hojnost jídla i pití, mezi nimi i Medovina na hradě,“ zasmál se Zdeněk Korbela, prezident Společnosti přátel města Velešína, která tuto akci každoročně pořádá.

Zdroj: českokrumlovský deník

Přednáška sdružení "Hrady na Malši":

Velmi zajímavou přednášku od tří lektorů měli možnost shlédnout návštěvníci Velešínského kina.

 
 
 
 

Středověk si zájemci budou moci i osahat

Velešín - O několik století nazpět se přenesou návštěvníci páteční historicko–zábavné besedy s názvem Od hradu ke hradu putujem, kterou ve velešínském kině uspořádá sdružení Hrady na Malši.

V rámci třetího ročníku ojedinělého večera, který začíná v 18.30 hodin, získají lidé o středověkém životě nejen teoretické, ale i praktické poznatky.

„Kromě zajímavých přednášek erudovaných odborníků totiž bude novinkou letošního ročníku interaktivní výstava ukázek zbraní, zbroje a předmětů denní potřeby z doby císaře Karla IV. Exponáty lidé nejenom spatří, ale budou si je moci také vzít do ruky a vyzkoušet,“ prozradil Radek Kocanda, jednatel sdružení Hrady na Malši, které usiluje o záchranu pětice památek na Kaplicku.

Tradičně hojně navštěvovaný večer však zahájí svou přednáškou čestný předseda sdružení profesor Tomáš Durdík, jenž zpraví o závěrech letošního archeologického průzkumu na Pořešíně, především o překvapivých nálezech útočištné věže a vápenické pece. Petr Chotěbor z Kanceláře prezidenta republiky pak popíše význam hlásky v Tiché v porovnání s dalšími podobnými stavbami nejen v Česku, ale také v zahraničí.

„Petr Chotěbor zároveň přiblíží dvě možné varianty zastřešení věže v Tiché s cílem rozvinout diskuzi na toto téma. Chceme totiž znát názory lidí a při naší práci je zohlednit,“ podotkl Radek Kocanda.

Sérii přednášek uzavře Jakub Likovský z Archeologického ústavu Akademie věd ČR, jenž má připraven referát na téma Co víme o zdravotním stavu středověkého člověka.

Ani letos organizátoři besedy Od hradu ke hradu putujem nezapomněli na bohatý doprovodný program. „Po přednáškách budou odborníci k dispozici zájemcům o besedování s nimi, případně o jejich autogramy. Chybět nebude ani koncert populárních renesančních písní a folkových songů či výstava nejnovější historické a hradní literatury,“ pozval Radek Kocanda s tím, že vstupné na akci bude jako vždy dobrovolné.

 
Nová expozice na hradě Pořešín, překvapivý nález útočištné věže a vápenické pece:

V rámci záchranného archeologického výzkumu hradu Pořešín došlo v letošním roce ke dvěma překvapivým objevům, které zásadním způsobem přispívají k poznání hradu a života majitelů panství – pánů z Pořešína, jejich služebnictva a poddaných.

V bezprostřední blízkosti brány jádra hradu byly v letošním roce odkryty základy útočištné věže (bergfritu). Zdi této věže mají přibližně dvoumetrovou tloušťku. Zcela se tím mění pohled na podobu hradu, který až dosud všichni badatelé považovali za typ hradu s vysokou plášťovou hradbou bez existence věže. Hrad Pořešín byl založen Bavorem II. ze Strakonic okolo roku 1260, nejspíše v souvislosti se získáním pořešínského zboží, jako věna jeho manželky Anežky z Kuenringu, levoboční dcery krále Přemysla Otakara II.. Bavor II. ze Strakonic (1220-1279) byl jedním z nejvýznamnějších velmožů té doby a nejvyšším maršálkem Českého království. Sňatkem s Přemyslovou dcerou se stal i zeťem českého krále. Pořešínské panství tehdy zahrnovalo i trhovou osadu Kaplice. Hrad Pořešín byl tedy podle nejnovějších výzkumů založen ve velmi oblíbené dispozici, jako hrad bergfritového typu, s velkou věží v čele jádra hradu a obytnými stavbami, doposud neznámého rozsahu, položenými za touto věží. Existují určité náznaky (např. archaický tvar krbu), že by nejzachovalejší část jádra – torzo paláce, mohlo pocházet z první etapy budování hradu. Definitivní odpověď však musí dát budoucí archeologický výzkum. Základy věže ukrývaly velmi cenné nálezy (pozůstatky keramiky, zbroje, ale např. i kostěnou jehlu a železné hroty střel), které se stanou základem budoucí expozice hradu. S velkou pravděpodobností byla část věže ubourána v souvislosti s velkorysou přestavbou hradu za života Markvarta I. z Pořešína někdy okolo roku 1380, hradby byly navýšeny a bylo nově vybudováno první předhradí. Hrad dostal tehdy módní podobu hradu s vysokou obalovou zdí bez věže.

Neméně zásadním objevem byl nález vápenické pece, ve které se pálilo vápno na stavbu hradu. Jedná se o možná nejstarší doposud nalezenou vápenickou pec v Čechách. Její rozměry jsou zhruba 8x5 metrů a její jihovýchodní část byla ubourána v souvislosti s hloubením příkopu kolem prvního předhradí za Markvarta I. z Pořešína okolo roku 1380. O intenzivním pálení vápna svědčí neobyčejně silná vrstva vypálené hlíny i mimo prostor pece. Tato vápenická pec se stane nepochybně jedním z hlavních exponátů Expozice středověkého stavitelství a archeologie na hradě Pořešín.

Sdružení Hrady na Malši získalo ve spolupráci s rakouskými partnery z hradů Ruttenstein a Prandegg v Kernlandu v roce 2010 dotaci z fondů Evropské unie. Za tyto prostředky bude vyznačena trasa zemské cesty z Českých Budějovic přes Freistadt až do cílového města Grein na Dunaji. Tuto cestu lemuje pět hradů na české a dvanáct hradů na rakouské straně. Cesta bude určena pro pěší i cyklisty. Součástí dotace jsou i prostředky na další etapu oprav hradu Pořešín a výstavbu budovy zázemí v předpolí hradu. Výstavba budovy a příprava expozice by měla proběhnout do konce roku 2011. V prostorách budovy bude umístěna expozice hradu a zemské cesty, sociální zázemí, prodejní výstava replik keramiky nalezené na Pořešíně, pohledů, knih a dalších drobných suvenýrů. Prostory zázemí bude možné využít i pro menší semináře, svatební hostiny a další společenské akce. Součástí poskytovaných služeb bude i nabídka jednoduchého občerstvení. Hrad Pořešín se tak zařadí mezi významné jihočeské památky, kde návštěvníci naleznou kvalitní služby a názorné informace o naší minulosti, to vše uprostřed přírody nezahlcené masovým turismem.

Na závěr mi dovolte, abych Vás pozval  na třetí ročník společenského večera sdružení Hrady na Malši, jehož součástí bude referát prof. Tomáše Durdíka z Archeologického ústavu AV ČR s názvem „Objev útočištné věže a vápenické pece v rámci výzkumu hradu Pořešín v roce 2010“, referát Ing. arch. Petra Chotěbora z památkového odboru Kanceláře prezidenta republiky „Stavební řešení věží středověkých tvrzí a tvrz v Tiché“ a referát MUDr. Jakuba Likovského z ARÚ AV ČR s názvem „Středověká antropologie a paleopatologie“.  Součástí akce bude i prodejní výstava nejnovějších publikací s historickou a hradní tematikou a hudební zastavení s hudbou 13. a 14. věku. Společenský večer se bude konat v pátek 26. listopadu 2010 od 19 hodin v budově kina ve Velešíně. Sdružení Hrady na Malši přeje všem čtenářům a občanům města Kaplice hezký podzim a někdy nashledanou na Pořešíně!

Radek Kocanda, Hrady na Malši

Zajímavá akce středověkých nadšenců z jižních Čech:

Na Pořešín budou lákat zmenšeniny hradů na Malši

Pořešín - Vznikající expozici ozvláštní plastická mapa někdejší zemské cesty.

Zdroj: Martin Troster
Evropský odborník na archeologii, historik a význačný kastelolog z  Archeologického ústavu Akademie věd ČR profesor Tomáš Durdík,
Evropský odborník na archeologii, historik a význačný kastelolog z Archeologického ústavu Akademie věd ČR profesor Tomáš Durdík,
Zdroj: DENÍK/Zuzana Kyselová

Stále přítomná bude dávná historie v areálu zříceniny hradu Pořešín. A to nejen ve zbytcích zdí této památky nedaleko Kaplice, ale také v unikátní expozici. Tu již připravují členové sdružení Hrady na Malši, kteří o hrad pečují.

Hlavním lákadlem stálé výstavy se mají stát modely jednotlivých hradních zřícenin na Kaplicku, tedy Pořešína, Velešína, Louzku a Sokolčí. Ty budou vycházet z rekonstrukcí původní podoby všech zmíněných památek, které s využitím poznatků dlouholetých archeologických výzkumů vytvořil přední český odborník na hradní architekturu Tomáš Durdík.

„Modely budou chránit speciální plastové krychle o rozměrech metr krát metr,“ upřesnil jednatel sdružení Radek Kocanda.

Doplnil, že k návštěvě expozice, jež bude umístěna v předpolí hradu, návštěvníky jistě přiláká rovněž plastická mapa někdejší zemské cesty, která zahrne území od Českých Budějovic až k dnešní česko–rakouské státní hranici. I tady budou vyznačeny všechny hrady, tentokrát včetně tvrze Tichá.

„Mapa bude přibližně metr široká a sedm nebo osm metrů dlouhá,“ podotkl Radek Kocanda. Dodal, že návštěvníci hradu budou moci obdivovat například i unikátní nálezy, které světlo světa spatřily při archeologických průzkumech hradů.

O tom, kdy nová expozice vznikne, rozhodne hlavně úspěšnost nadšenců ze sdružení Hrady na Malši při podávání žádostí o dotační peníze.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hrady na Malši se vrátily o sedm staletí zpět

Kaplicko - Díky pečlivé práci mohou milovníci historie obdivovat památky v dřívější podobě.

Hrad nalezneme v jihovýchodním nároží planiny nad levým břehem řeky Malše v nadmořské výšce 600 metrů nedaleko Skoronic. Rekonstrukce přibližuje podobu hradu kolem roku 1430.
Autor: Hrady na Malši

Dobrodružnou výpravu do historie podnikli vloni nadšenci ze sdružení Hrady na Malši, jež má ve své péči hradní zříceniny na Kaplicku. Cesta plná nástrah však přinesla kýžený výsledek, a to snímky hradů Pořešín, Velešín, Louzek a Sokolčí tak, jak vypadaly před sedmi staletími.

Vytvořit za pomoci nejmodernější techniky modely zmíněných památek z doby, kdy v Českém Krumlově nestálo více než sto domů, umožnily dlouhodobé archeologické výzkumy vedené předním českým odborníkem na hradní architekturu Tomášem Durdíkem.

„Vydání pohlednic s vyobrazeními hradů v jejich původní podobě předcházelo osm let vědeckých výzkumů, kdy se zjišťovaly hmotové poměry jednotlivých památkových objektů,“ vysvětlil jednatel sdružení Hrady na Malši Radek Kocanda.

Jinak řečeno – při archeologických průzkumech odborníci odkryli zbytky hradních zdí, které pak s centimetrovou přesností zaměřili geometři. Na základě takto získaných půdorysů zdí odvodili odborníci i původní polohu zbývajících částí hradů.

Kouzlil také počítač

„Profesor Durdík pak na základě své nesmírné erudice a zkušeností z mnoha objektů podobného charakteru vytvořil hmotově naprosto věrnou kresbu všech čtyř hradů. Zjednodušeně by se dalo říci, že zaměřené půdorysy jednotlivých památkových objektů vytáhl do výšky,“ popsal Radek Kocanda s tím, že tyto prvotní kresby, které jsou k vidění například v publikaci Tomáše Durdíka příznačně nazvané Hrady na Malši, ještě postrádaly barevnost.

Výslednou podobu dal pohledům až speciální počítačový program. „Hmotovou rekonstrukci profesora Durdíka jsme zkrátka vždy vzali a umístili do krajiny. V praxi to vypadalo tak, že jsme naměřili a vyfotografovali krajinu v okolí hradů, do ní jsme pak památkové objekty zasadili v odpovídajících poměrech, vybarvili a upravili,“ popsal Radek Kocanda.

Tento zdánlivě jednoduchý proces však nijak snadný nebyl – členům sdružení Hrady na Malši a také pracovníkům nakladatelství, které pohlednice s rekonstrukcemi hradů vydalo, tyto práce trvaly několik měsíců.

„Konkrétně v případě Pořešína to bylo půl roku. A než jsme se dopracovali ke konečné podobě pohlednice, vzniklo dvanáct dílčích verzí,“ dokreslil Radek Kocanda.

Výsledek dlouhodobé práce členy sdružení nadchnul. A nejen je. „Když jsme pohlednice ukázali lidem, kteří o věc mají opravdový zájem – například členům sdružení Přátelé města Velešína – jejich reakce pro nás byly jistým zadostiučiněním. Pak víme, že naše práce, jejímž prostřednictvím otevíráme cestu k místní historii dalším a dalším zájemcům, má smysl,“ zmínil Radek Kocanda.

Strohá fakta nebaví

Suchý výklad dobových fakt prý už dnes nikoho nezaujme, lidi baví především oživlá historie. „Důležité je podat jim historii barvitě a názorně. Toho jsme, myslím, prostřednictvím našich pohlednic docílili. Lidé s nimi mohou chodit po hradech a domýšlet si, jak to tady dříve vypadalo,“ vylíčil milovník historie.

Ač se všichni zúčastnění snažili o co nejvěrnější přiblížení původní podoby hradů na Malši, zcela věrný obraz hradů, jak vypadaly před několika staletími, nové pohlednice nepřinášejí.

Lze hrady dostavět?

„Někdy jsme museli trochu tvořit, hlavně v případě Velešína. Ale řekl bych, že z devadesáti procent výsledné rekonstrukce odpovídají dávné skutečnosti. Drobné odchylky připouštíme například u výšky budov, podoby střech či posazení oken,“ naznačil Radek Kocanda.

Když už členové sdružení Hrady na Malši znají původní podobu hradů, které spravují, a zkušenosti mají i s konzervací hradních zdí, proč vyhledávané památky nedostaví do jejich původní podoby? „To je častý dotaz,“ usmál se Radek Kocanda.

„Naše filozofie je ale jiná. Zbytky hradů, které se zachovaly, jsou opravdovým originálem. Kdybychom hrady dostavěli, udělali bychom z nich nové stavby, které by jen v základech měly něco z původních objektů. Pravé kouzlo je ale v tom, že si lidé mohou sáhnout na starou zeď a uvědomit si, že stejně tak se jí mohli dotýkat lidé před několika staletími,“ vysvětlil Radek Kocanda.

„Dostavěné hrady by byly pro návštěvníky nesporně atraktivní, ale právě ona autentičnost je pro nás zatím přednější,“ dodal.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Středověkou zedničinu napodobili bezvadně

Pořešín - Zbytky sedm set let starých zdí hradu Pořešín jsou pro turisty opět bezpečnější.

Při konzervačních pracech na Pořešíně vycházejí odborníci z provedených archeologických výzkumů.
 

Zamezit dalšímu rozpadání torza cenné památky a zároveň zajistit jedinečné kulisy pro pořádání dalších kulturních akcí.

Takové byly dva hlavní cíle druhé etapy konzervace hradu Pořešín. „S pracemi začala odborná firma v únoru loňského roku, nyní už je hotovo,“ zrekapituloval Radek Kocanda, jednatel sdružení Hrady na Malši, které o památku nedaleko Kaplice pečuje.

Vzhledem k charakteru stavby měly záchranné práce ke klasické zedničině daleko. „Rozpadající se zdi jsme dozdívali pouze původními kameny, a to technikou, která byla co možná nejvěrněji podobná té původní, středověké. Na dozdívání jsme použili kameny, jež se v areálu hradu našly během záchranných archeologických výzkumů, které se tady konaly,“ přiblížil Radek Kocanda.

Doplnil, že stavbaři se pohybovali především v hradním paláci, kde vyspravili obvodové zdi jádra hradu, ale také obvodové hradby prvního a druhého předhradí.

O tom, že se práce odborníkům povedly na jedničku, svědčí především ohlasy návštěvníků vyhledávané památky.

„Při tradičním novoročním grogu, kdy sem zavítalo na šest set výletníků, lidé chodili kolem úplně nových zdí a vůbec to nepoznali. Samozřejmě kromě míst, kde zdi nápadně vyrostly. Z toho usuzuji, že se nám podařilo středověký způsob zdění napodobit natolik věrně, že běžný návštěvník nic nepozná,“ uvedl Radek Kocanda.

Doplnil, že na druhou etapu záchranných prací získalo sdružení Hrady na Malši z evropského Regionálního operačního programu dotaci převyšující částku dva miliony korun, která pokryje téměř 90 procent celkových nákladů.

Dokončením druhé etapy konzervace pořešínského hradu zde však stavební ruch neustal nadobro. V plánu je ještě třetí etapa prací.

„Tentokrát bychom se chtěli zaměřit na konzervaci budovy, jež stojí naproti hradnímu paláci. Domníváme se, že v přízemí tohoto objektu bývala kdysi kuchyně,“ prozradil Radek Kocanda. Podotkl, že konzervace jádra hradu je nejdůležitější, neboť právě ta musí čelit největšímu zájmu návštěvníků památky.

Než bude na Pořešíně hotovo docela, uplynou podle Radka Kocandy ještě další dva nebo tři roky. Záleží především na tom, zda se sdružení Hrady na Malši podaří získat finance z dotačních programů, bez nichž by se do záchranných prací nemohli nadšenci pustit.

„Domníváme se, že v Pořešíně bude na konzervaci zdí potřeba vynaložit ještě přibližně tři miliony korun,“ dodal Kocanda.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 
Fotografická koláž historické mapy a rekonstrukcí "Hradů na Malši"
 
 
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

DVA KLÍČE - ŽÁDNÉ DVEŘE!

Během archeologického výzkumu na hradě Pořešín byl v roce 2008 nalezen v prostoru dveří první hradní brány gotický klíč, zmíněný v reportáži Toulavé kamery, kterou naleznete na našich stránkách.

Byl to symbolický okamžik. Konečně - po sedmi létech - máme klíč od hradu a tudíž pomyslné právo otevřít hrad veřejnosti po létech nezájmu a zapomnění! O překvapení na Pořešíně však není nouze.

Nyní máme totiž už klíče dva! Děkovat za to můžeme manželům Přibylovým z chaty pod hradem, kteří ve vývratech po mohutných smrcích na stráni pod hradem našli další klíč. Je trochu menší a

řeklo by se, hruběji kovaný, avšak složitěji profilovaný. Vzhledem k tomu, že se našel na severní stráni pod hradem, patřil asi k budově, která leží naproti dnešnímu dochovanému torzu paláce. Pod

touto budovou, pravděpodobně také palácovým křídlem, bylo už nalezeno množství zlomků keramiky, někdy i docela neobyčejných (například zlomek akvamanile ve tvaru divokého prasete s očima,

ušima, hubičkou a rypákem - nádobkou, která sloužila pánům hradu k omývání rukou při jídle). Dalo by se volně usuzovat, že se tedy mohlo jednat o budovu, která měla v přízemí kuchyni. Tomu

nasvědčuje i množství zde nalezených kostí, převážně z hovězího dobytka. Pokud se vydáme na úplně tenký led, můžeme připustit, že tento klíček mohl odemykat třeba dveře od spíže, kde byly

uskladněny všelijaké dobroty, a který byl jinak bezpečně uložený v kapsáři kuchmistra. Zvláštní shodou okolností tak dnes máme dva klíče, avšak žádné dveře, které by ke klíčům patřily...

 
 
 
 
 
 

 
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 
 
Unikátní akce v Českých Budějovicích
 
 
letacek.pdf [1028 KB]     plné rozlišení
 
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 
Navštivte již tradiční akci pořádanou na nový rok


 

novorocni_grog_.doc [495 KB]   plné rozlišení

 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tvrz v Tiché obklopilo lešení

( dovolím si uvést zde zajímavost o Tiché - tato tvrz patří do zájmu sdružení Hrady na Malši a je takto spojená s Pořešínem )

Tichá - Zedníci nyní zajišťují konzervaci zdiva poničené historické památky.

Tvrz dlouho ponechaná na pospas osudu bude zachráněna.

Chátrající věž bývalé tvrze Tichá nespadne. O to se již starají pracovníci najaté firmy, kteří zdi opravují.

„Nyní necháváme zakonzervovat věž,“ přitakal v pátek jednatel sdružení Hrady na Malši Radek Kocanda. „Lešení je kolem ní postavené už asi dva nebo tři měsíce. Pracovníci firmy doplňují vnější a vnitřní líce věže.“

Tvrz totiž budila dojem jakési podzolovanosti, lidé totiž v minulosti ze zdí do výše, kam až dosáhli, „vyzobávali“ kameny, které se jim hodily jako stavební materiál. V důsledku toho věž svým tvarem připomínala spíše okousaný ohryzek.

„Pochopitelně dokud to jde, doplňujeme do zdi původní kameny, které se našly při archeologickém průzkumu,“ ujistil Radek Kocanda. „Jestli to zima  dovolí, tak bychom chtěli zednické práce na tvrzi dokončit letos. Když se to nepodaří, doděláme to na jaře. Připravujeme také projekt na odstranění náletových dřevin z příkopu kolem tvrze.“

Příkop tam dnes už lidé nenajdou, ale jeho náznak je ještě patrný. Krom jiného nadšenci ze sdružení doufají, že se doberou nějakého přesnějšího data z historie tvrze, neboť se během prací podařilo nalézt kus zajímavého dřeva.

Podle Radka Kocandy se jedná pravděpodobně o zlomek z ramenátu, což je vlastně překlad nad okénkem střílny. A jeho stáří se bude zjišťovat.

„Tvrz bychom chtěli pro veřejnost otevřít v příštím roce u příležitosti 650 let, které uplynuly od doby, kdy byla tvrz poprvé zmíněna v psaných dokumentech,“ doplnil jednatel.

Tvrz Tichá byla založena ve 14. století pány z Velešína. Později se stala součástí rožmberského majetku a sloužila jako důležitá pohraniční tvrz. Pak patřila Buquoyům.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hrady nad jihočeskou Malší zažívají znovuzrození

( převzato z portálu NOVINKY.CZ - http://www.novinky.cz/cestovani/179583-hrady-nad-jihoceskou-malsi-zazivaji-znovuzrozeni.html )
Předem se autorům omlouvám, ale tak krásný článek je škoda co nejvíce nezveřejnit - určitě to prospěje návštěvnosti hradů nad Malši.
V případě Vašich námitek mě kontaktujte přes e-mail - článek okamžitě odstraním. Děkuji za pochopení.

Jen několik kilometrů od Kaplice, ležící na mezinárodní trase E 55 na horním toku Malše, je rozprostřeno v okruhu přibližně patnácti kilometrů pět hradních zřícenin a tvrzí.

Jsou ideálním místem pro trasu pěších a pro cyklistické výlety do kouzelné jihočeské krajiny.

Tak zřejmě vypadal Pořešín v roce 1420. Z mohutného hradu, který nechal rozbořit v 15. století sám jeho majitel Oldřich z Rožmberka v průběhu husitských válek, zůstala ale jen torza jižního paláce, druhé brány a plášťové hradby.
 

Tak zřejmě vypadal Pořešín v roce 1420. Z mohutného hradu, který nechal rozbořit v 15. století sám jeho majitel Oldřich z Rožmberka v průběhu husitských válek,

zůstala ale jen torza jižního paláce, druhé brány a plášťové hradby.

FOTO: repro archív Radka Kocandy, Právo

 

První je tvrz v Tiché, následuje strážní hrad Louzek, lovecký hrádek Sokolčí, hrad bývalých kaplických pánů Pořešín a konečně jeden z prvních českých královských

kamenných hradů Velešín.

Pokus o záchranu ducha dávné minulosti

Přestože z jejich bývalé slávy zůstaly dnes již většinou jen ruiny, stojí za zhlédnutí. Zejména hrad Pořešín, jehož zbytky ční na skále nad ohybem Malše, upoutá

každého, kdo do jeho okolí zavítá.

„Je to určitě jeden z historických klenotů na Kaplicku. Možná právě Pořešín byl tím posledním impulzem, abychom se pokusili alespoň částečně slávu památek

obnovit. V roce 2000 jsme ve třech založili Společnost pro hrad Pořešín a postupně jsme pro jeho částečnou obnovu dokázali získat další nadšence včetně

některých kaplických zastupitelů, ale i znalce české kastelologie Doc. PhDr. Tomáše Durdíka DrSc.“ rozhovořil se jednatel a duše sdružení Radek Kocanda.

hrad Pořešín

Hrad Pořešín

FOTO: repro archív Radka Kocandy

„Náš rozpočet byl tehdy v řádu několika tisíc, ale již o čtyři roky později to bylo sto tisíc a mohli jsme se pozvolna pustit do záchrany hradu. Společnost

se přeměnila na sdružení Hrady na Malši a to si získalo podporu i u dalších starostů v okolí,“ podotýká Kocanda.

Významnou pomocí k uskutečňování záměrů sdružení byl příchod místostarosty Kaplice Josefa Kaloše a starosty Velešína Josefa Klímy. Se sdružením

začaly spolupracovat i další obce Svazku měst a obcí Pomalší, ale i Lesy České republiky s. p., které jsou vlastníkem hradu Louzek.

Vzkříšení hradní atmosféry doplní zajímavé akce

„Podařilo se nám dokázat, že jen planě nemluvíme o historii, ale dokážeme zříceniny pozvolna, ale s hmatatelným výsledkem opravovat. Ve spolupráci

s kaplickým informačním centrem se kouzelné prostředí Pořešína oživilo divadelními představeními i hudebními vystoupeními,“ dodává Kocanda.

Připomíná, že během léta si na hradě užívají především děti, pro něž sdružení připravuje atraktivní akce. Jednou z nich bylo například letošní červnové

odpoledne plné zábavy ve stylu japonského středověku, kde nechyběly souboje samurajů, možnost se svézt na oslíkovi či koníkovi v doprovodu samuraje a různé hry.

Jednou z akcí na hradě Pořešín bylo i odpoledne ve stylu japonského středověku, kde nechyběly souboje samurajů.

Jednou z akcí na hradě Pořešín bylo i odpoledne ve stylu japonského středověku, kde nechyběly souboje samurajů.

FOTO: repro archív Radka Kocandy

Bylo o to zajímavější, že bylo určeno pro bezmála osmdesátku kluků a holčiček z českobudějovického centra pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením Arpida.

„Je to perfektní. Parta kolem pana Radka Kocandy připravila pro naše děti nádherné odpoledne už podruhé. Samozřejmě, že se akce mohla uspořádat také díky

našemu dlouholetému sponzorovi, společnosti E. ON. Bez sponzorů se podobné akce dělat nedají a jsem rád, že se našemu zařízení nevyhýbají,“ chválí Právu

pořadatele ředitel Arpidy Jiří Janovský.

Snaha o navrácení života tam, odkud vymizel

Sdružení chce, aby hradní trosky žily. Podařilo se mu získat na obnovu Pořešína dotaci téměř 2,2 miliónu korun z fondů Evropské unie. Vložilo je do konzervace

hradního paláce a části plášťové hradby. Přibylo i nové přemostění.

Dalším z cílů je vznik značené trasy po staré zemské tzv. cáhlovské cestě. Ta by měla spojit rakouský Freistadt a České Budějovice.

„Na trase chceme umístit informační stojany se stručnou historií daného místa a zajímavostmi středověkého způsobu cestování. První stojan už stojí na

pořešínském hradě, kde se můžete dozvědět, jak se Pořešín dobýval, kde se v okolí těžily drahé kovy, kdo zde skončil pod mečem kata, ale i jak se lidé

oblékali a jaké zbraně měli k dispozici,“ vypráví nadšeně Kocanda.

Věří, že se vše podaří a do Pořešína, Velešína, Tiché, Sokolčí i Louzku si najdou cestu především rodiny s dětmi a každý z nich si odnese nejen zajímavé i

nformace o minulosti, ale i příjemné zážitky z pobytu v krásné jihočeské krajině.

Dobývání hradu Pořešín
V neděli 20. září l.p. 2009 se uskutečnilo "dobývání hradu Pořešín. Uspořádaná akce jistě potěšila jak dětské obránce tak dobyvatele a opět se ukázalo, že zdejší prostředí je na tyto akce
jedinečné. Dobývání bylo také zpestřeno střelbou z luků a kuší. Několik fotografií naleznete ve fotogalerii.
 
 
Archeologický výzkum hradu Pořešín
 
V červenci roku 2009 proběhl na hradě Pořešín rozsáhlý archeologický výzkum. Přináším Vám článek převzatý z deníku iDNES a do fotogalerie přidávám několik
vlastních fotografií z vykopávek. V současné době začnou na hradě probíhat zednické práce a proto při případné návštěvě hradu dbejte na zvýšenou opatrnost.
 
 
 
Archeo1.jpg [202 KB]   (plná velikost pro snadnější čtení)
 
 
Archeo2.jpg [203 KB]   (plná velikost pro snadnější čtení)

Pořešín patřil dětem z Arpidy

Trosky středověké hradu Pořešína nad Malší nedaleko jihočeské Kaplice patřily v sobotu bezmála osmdesátce kluků a holčiček z českobudějovického centra pro rehabilitaci osob

se zdravotním postižením Arpida o.s.

sobota 27. června 2009, 18:11 - Pořešín nad Malší

Odpoledne plné zábavy ve stylu japonského středověku, kde nechyběli souboje samurajů, možnost se svést na oslíkovi či koníkovi v doprovodu samuraje  připravilo pro Arpidu občanské sdružení Hrady na Malši.

„ Je to perfektní. Parta kolem pana Radka Kocandy připravila pro naše děti pořešínské odpoledne už podruhé,“ řekl Právu organizátory ředitel Arpidy Jiří Jankovský. Dodal, že zábavné odpoledne, jehož se s dětmi účastní i rodiče, je v podstatě tečka za letošním školním rokem. „Budeme se snažit aby dnešní setkání nebylo poslední a mohli jsme je zase pro kluky a děvčátka z Arpidy zase zopakovat. Moc mám při přípravě pomohla odbornými radami Česko-japonská společnost,“ řekl Právu předseda sdružení Radek Kocanda.

 
Historické video:
Shodou okolností se podařilo sehnat a zdigitalizovat video natočené v roce 1978. Jedná se o video z okolí Pořešína (chaty naproti na stráni), ale také přímo z hradu.
 
 
 

Koncerty „Hudba pro hradní strašidla“

premiéra skladeb o hradu Pořešín

 

na hradě Pořešín 5. 6. od 20.00 hodin

(po vystoupení Pouličního divadla)

 

ve Velešíně na „Kantůrkovci“ 12. 6. od 20.30 hodin

 

Účinkuje: Smyčcový soubor a Dětský pěvecký sbor ZUŠ,

sólo klarinet V. Růžička, diriguje Mgr. A. Opekarová

Pořádá Základní umělecká škola Kaplice a Jihočeský kraj

 

 

Hudba pro hradní strašidla je třídílný projekt:

První částí byla soutěž pro studenty oboru skladba Konzervatoře v Českých Budějovicích s cílem  vytvořit skladby inspirované hrady na Malši (Velešín, Pořešín, Sokolčí, Louzek), určené pro nástrojové obsazení dětského smyčcového souboru, bicích nástrojů, dětského hlasu (sólo, sbor), eventuelně flétny, kytary.

Na tento podnět vznikly dvě skladby, jejichž autory jsou Daniel Tácha a Marcel Neckář. Oba autoři se nechali inspirovat stejnou pověstí, ale skladby, které vznikly, jsou naprosto odlišného charakteru a obě postoupily do druhé části projektu.

Druhá část na soutěž navazující seminář určený k nácviku skladeb doplněný o krátkou výtvarnou dílnu – vytvoření kostýmů pro interprety probíhal ve dnech 24. – 26. 4. na Výnězdě v krásném prostředí penzionu Vinický dvůr. Účastníci semináře se s lektorkami Mgr. Anežkou Opekarovou a Pavlou Schwarzovou věnovali nácviku skladeb, čtení a výtvarnému ztvárnění pověsti, která inspirovala autory. Třetí částí bude samotný koncert…
 
 
Letní divadelní komedie na hradech Pořešín, Louzek a Velešín

 

Sdružení Hrady na Malši, jehož členové jsou města Kaplice, Velešín a obce Bujanov, Benešov nad Černou, Dolní Dvořiště a Sv. Jan nad Malší, každoročně připravuje letní kulturní akce pro veřejnost. V listopadu 2008 bylo sdružení úspěšné v žádosti o finanční prostředky z Evropské unie na opravu hradu Pořešín v celkové výši přes 2 miliony korun. Z tohoto důvodu jsme museli přistoupit k úpravám v provozu hradů tak, aby kromě stavebních prací a archeologických výzkumů, které budou probíhat zvláště na hradě Pořešín a na tvrzi v Tiché téměř po celé letní období, bylo možné na těchto historických místech uspořádat zajímavé kulturní pořady.

 

Proto byl zvolen dosud nevyzkoušený model, kdy různá představení budou probíhat na jednotlivých objektech během jediného víkendu v různých časech. Protože ale hrady na Malši leží velice blízko sebe, nebude pro diváky problém zhlédnout všechna představení, na které bude vstupné dobrovolné, a to třeba tím způsobem, že si na hrady dojedou buď na kole, pěšky příjemnou procházkou podél Malše nebo vozem.

 

Program představení:

 

Pátek 5. června 2009 od 20.00 hodin, hrad Pořešín

Bídníci“ - slavné dílo Victora Huga ve velmi neotřelém pojetí s překvapivým a šokujícím závěrem

Marathón“ - netradiční zpracování námětu bitvy Řeků a Peršanů, představení je předváděno jen po déletrvajícím skandovaném potlesku diváků

 

Sobota 6. června 2009 od 14.00 hodin, hrad Louzek

Sněhurka“ - děsuplná pohádka s dobrým koncem, děti hrají trpaslíky, dospělí se vystřídají na Sněhurce

 

Sobota 6. června 2009 od 20.00 hodin, tvrz v Tiché

Romeo a Julie“ - kdo by neznal nejslavnější dílo W. Shakespeara? Láska, nenávist, zrada a pomsta! Krutý konec obou milenců pomohou zrealizovat dobrovolníci z hlediště...

 

Neděle 7. června 2009 od 10.00 hodin, hrad Velešín

Červená Karkulka“ - krev bude stříkat proudem! Naprosto reálné zobrazení řady odborných chirurgických výkonů během představení, vlk i myslivec jsou neúprosní! Rodičům od 45 let z důvodů drastických scén vstup zakázán!

 

Představení uvádí Pouliční a hradní divadlo Karlovy Vary. Všechna představení jsou vhodná pro rodiny s dětmi, které jsou zvláště vítány! Program jednotlivých představení se může změnit, obvyklým jevem je v případě spokojenosti herců s reakcí publika připojení přídavku, jehož cílem je bohulibý záměr vzdělání diváctva.

Sdružení Hrady na Malši připravuje kromě této akce během letošního července již tradiční archeologický kemp pro mládež a akci pro tělesně i mentálně postiženou mládež z Jižních Čech, tentokrát s námětem života ve středověkém Japonsku.

 

Během srpna začnou práce na výstavbě budovy expozice na hradě Pořešín, která bude stát v předpolí hradu a bude obsahovat jak velký model hradu v dobách jeho největší slávy, tak i jednotlivé nálezy zbraní, keramiky a dalších nalezených předmětů. V letošním roce je plánována i příprava projektové dokumentace pro opravu hradů Louzek a Sokolčí. Současně započnou práce na přípravě archeologického výzkumu románské královské kaple na hradě Velešín, které jsou nezbytné pro rekonstrukci kaple v roce 2010. V tomto roce by mělo dojít i ke slavnostnímu vztyčení dřevěného kříže a k sloužení mše po dlouhých 520 letech od opuštění hradu.

V prosinci 2009 se uskuteční 2. ročník Slavnostního večera sdružení Hrady na Malši spojeného s přednáškou na zajímavá historická témata. Tentokráte půjde o přednášku prof. Tomáše Durdíka na téma „Dobývání hradů ve středověku očima archeologa“ a o přednášku, která přiblíží archeologický výzkum v roce 2009 na hradě Pořešín a na tvrzi v Tiché.  

         

Na závěr roku 2009 a na samém počátku roku 2010 se uskuteční dvě tradiční akce, a to „Hradní medovina“ 26. 12. 2009 na hradě Velešín, kterou organizuje Spolek přátel města Velešín a „Novoroční hradní grog“ 1. 1. 2010, který pořádá TJ Cíl Kaplice ve spolupráci se sdružením Hrady na Malši.

Sdružení Hrady na Malši Vám přeje hezké léto!
 
článek je převzat z oficiálního webu města Kaplice
 
 

Nová kniha „Hrady na Malši“

Ukázka z knihy:
…v povodí Malše si můžeme prohlédnout čtyři velké, mimořádně zajímavé hradní zříceniny. Od severu jde o Velešín, Pořešín, Sokolčí a Louzek, volně se k nim řadí tvrz v Tiché. V prvém případě se jedná o původně dominantní a rozsáhlý královský hrad, zbývající tři jsou šlechtickými, intenzivně se vyvíjejícími založeními. Malá pozornost, která byla doposud hradům na Malši věnována, má i svou světlou stránku. Všechny hrady jsou dochovány v dnes už bohužel velmi vzácném autentickém stavu, nepostiženém žádnými rozsáhlejšími výkopy, výklizy, terénními úpravami, dostavbami a podobně. Nabízejí tak návštěvníkovi možnost vnímat jejich plné výpovědi - schopnou a nezkomolenou podobu. Umožňují mu popustit uzdu fantazii a nechat na sebe působit jejich romantickou, ale do posledního detailu autentickou a pravdivou atmosféru...

Sdružení Hrady na Malši a Společnost přátel starožitností vydali v lednu 2009 první soubornou knihu mapující hrady a tvrze na řece Malši od státní hranice s Rakouskem až po její soutok s Vltavou v Českých Budějovicích. Jejím autorem je přední český kastellolog prof. Tomáš Durdík. Kniha poskytuje na 176 stranách komplexní informace o historii, stavebním vývoji a nejnovějších výzkumech hradů Pořešín, Velešín, Louzek, Sokolčí a tvrzi v Tiché. Součástí publikace jsou i rekonstrukce jednotlivých objektů, popisy nálezů z archeologických výzkumů a bohatá barevná i černobílá obrazová dokumentace včetně mapy regionu a německé textové mutace. V jednotlivých kapitolách se autor věnuje například problematice jedné z mála románských královských kaplí v českých zemích na hradě Velešín, dramatickému a úspěšnému pátrání po zbytcích fresky v této kapli, symbolickému nálezu klíče na hradě Pořešín, neobvyklé zvláštnosti v obranné konstrukci hradu Louzek, důvodu neexistence pramenů k historii hradu Sokolčí, předpokládané podobě tvrze v Tiché a mnoha dalším zajímavostem hradních památek na řece Malši. Závěrečná pasáž je věnována městům a obcím sdružení Hrady na Malši. Publikaci je možné objednat na adrese webmaster@hradynamalsi.cz nebo na tel. 720 342 950. Cena publikace je 100 Kč.Více informací na: http://www.hradynamalsi.cz

Kniha je též k dostání na Kaplickém infocentru.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

PROČ HRADY PLÁČOU       - rozhovor s prof. Tomášem Durdíkem o současném stavu českých hradů

 

Pro jeho postavu se mu přezdívá Obr. Někdy také Hradolog. To zase podle povolání. TOMÁŠ DURDÍK (50) je expert na hrady všeho druhu. Mezi odborníky i laiky se zájmem o středověk má jeho jméno zvuk, který nelze přeslechnout. Durdík pro hrady žije. Tráví na nich celé týdny, zkoumá jejich rozvaliny, píše o nich odborné články i populární knížky a televizní scénáře. Staly se jeho osudem.

 Jste mohutný muž. Sportujete? Nebo je na vykopávkách taková dřina?

Zamlada jsem závodně plaval a trochu dělal judo. Krátce po pubertě jsem si ale pořídil jakousi nemoc jater a medailím odzvonilo. Když dnes přijde řeč na sportovní aktivity, můžu tak nanejvýš říct, že vrhám stín.

A co v terénu?

Na různých "místech činu" trávím každoročně zhruba třetinu času. Když mi nemůže poskytnout útočiště zkoumaný hrad, spokojím se i s vojenským stanem ve stínu rozvalin. Pokud jde o tělesnou schránku, moc jí to neprospívá. Životospráva na takových lokalitách je svérázná a v mém případě se plně potvrdilo mezi archeology obecně známé pravidlo, že osm let si můžete se žaludkem dělat, co chcete, a zbytek života si pak s vámi dělá, co chce zase on. Nepravidelnou stravu a všelijaké nepohodlí mi ovšem bohatě vyvažuje možnost seznámit se s hradem či jeho pozůstatky mnohem důvěrněji, než kdybych tam jen dojížděl. Někdy je to jako detektivka. Celé dny chodíte kolem a nevidíte nic. A pak se to najednou ukáže. Všimnete si vegetačních příznaků nebo se na omítce při určité vlhkosti ukáže obrys něčeho zazděného ...

Říká se, že na pravěk stačí štěteček v ruce, zatímco při středověku jde o nekonečné kýbly kamení a hlíny. Jak se to jeví vám?

Práce máme s kolegy spoustu, leč různorodé. Často během výjezdu do země ani nekopnem. Buď pořizujeme dokumentaci, protože o řadě našich hradů stále ještě chybí základní data, jako je zaměření jejich polohy a třeba zakreslený půdorys, nebo například dozíráme na kvalitu různých rekonstrukčních prací. A pokud jde o zážitky kopáče, musel bych dlouho vzpomínat. Při archeologických průzkumech přenechávám lopatu a krumpáč mladším. Já si svůj díl oddřel už dávno.

Vaše zaujetí vrcholnými památkami středověkého stavitelství má mnoho podob. Zkoumáte je jako vědec, píšete o nich knížky pro veřejnost, přednášíte na několika vysokých školách. Zapomněl jsem na něco?

Občas jednám o svých miláčcích v tuzemských nebo mezinárodních výborech, jichž jsem členem, a na různých poradách a komisích jsem za děda vševěda. Případně sháním jako myška hrabalka peníze na poslední -- v pořadí už osmé -- číslo tlustého sborníku Castellologica Bohemica.

Kastelologika ... Jak by se to řeklo česky?

Kostrbatě. Kastellologie je česky něco jako hradopravba. Ale legrace stranou -- v zahraničí už dorostla do podoby samostatného vědního oboru na pomezí archeologie, architektury, vojenské historie, dějin vůbec a bůhvíčeho ještě. U nás bohužel není při současné nuzotě na něco takového ani pomyšlení. Hradů a jejich zřícenin však máme přes šest stovek. A k tomu asi tři a půl tisíce tvrzí!

Jak se liší tvrz od hradu?

Stavbu hradu jakožto správního střediska s patřičnými privilegii musel povolit král. A na "štempl" dosáhla jen arciurozená elita. Zatímco tvrze mohli stavět i zazobaní měšťané, kteří si zakoupili titul a místo mezi nižší šlechtou. Bez podkladů je někdy určení stavby dost těžké -- třeba kolem Prahy jsou mnohé tvrze výstavnější než hrádek nějakého nemanice s modrou krví.

Množstvím středověkých památek, které jste zmínil, patříme v Evropě ke špičce. Platí to i o jejich hodnotě?

Řada z nich nabízí o životě našich předků naprosto unikátní informace. V tuzemsku dvojnásob vzácné, protože nechuť k papírování a ukládání lejster máme v genech už po staletí a naše středověké písemné prameny nejsou v porovnání s jinými evropskými zeměmi příliš početné. Důkladný průzkum těchto památek by tak mohl zacelit nejednu mezeru. Několika v tomto ohledu velice přínosných výzkumů už jsem se účastnil. Dokonce jsem měl i štěstí, které člověka potká jednou za život, když se mi v průběhu sedmdesátých let naskytla možnost důkladně prozkoumat Křivoklát. Což jsou takové české Pompeje. Náhle vyhořelý hrad, kde tehdy shodou mnoha okolností nikdo neměl pomyšlení rozhrabávat spáleniště a něco zachraňovat. V jednom z paláců tak pod zřícenými stropy zůstalo všechno zasypané až do našeho příchodu.

Jste v branži přes třicet let a můžete srovnávat. Mají se dnes naše hrady nějak výrazněji lépe než za bolševika?

V něčem ano, v něčem ne. Když pominu jejich rabování za pomoci detekční elektroniky, což je novodobý trend, stále živou hrozbu představuje buď nedostatek odborné péče, nebo přemíra péče neodborné až fušerské. Dobře ošetřený hrad nebo jeho zříceninu lze přirovnat ke knize, z níž je možné vyčíst, jak hrad vznikal, jak žil i zanikal. Fušersky "zachráněný" hrad se podobá knize, která dostane naleštěný kožený hřbet se zlatým nápisem, ale při opravě se zároveň zničí všechny listy uvnitř a už není co číst. Což platí zejména tehdy, pokud investor v rámci rekonstrukce vybagruje všechno kolem.

I když přitom cenné věci vybere a předá?

Zůstanu u přirovnání ke knize: to jako by z těch vypadlých stránek vystříhal velká písmena a dal vám je nasypaná v pytlíku. O obsahu textu se z nich moc nedozvíte. Kolikrát jsem to už slyšel! Byla tam bouračka, tak jsme ji vybagrovali. Jenže v té bouračce můžou být na sobě složená tři patra, a když ji rozebírá někdo, kdo ví, kam a jak co padá, všechno se mu ukáže div ne v plné kráse. Vybagrovaná jáma neukáže nic.

A co zdi, které zůstanou nad ní?

Při pohledu na autentickou dochovanou zeď leccos uvidím: tady je stopa, že tu bylo okno, které později zazdili, tohle je pozůstatek vzdušného kanálu, což znamená, že tu už měli něco jako ústřední topení, tady jsou kapsy po trámech, tady po lešení, byl tu tedy ochoz a pak na něj přistavěli patro. Jestliže ovšem tohle všechno zaplácnete betonem, uděláte z té ukecané živé zdi jen nic neříkající kulisu. Takhle dopadl v rámci památkové péče třeba Zvíkov, Landštejn, moravský Solnštejn nebo Kozí hrádek. Za komunistů tímhle způsobem rozsévaly zkázu hlavně betonářské giganty jako Geoindustria nebo Armabeton. Naštěstí tehdy nebylo tolik peněz, aby se takové škody páchaly masově.

Dnes už k nim nedochází?

Nadvláda betonové lobby pominula a některé menší firmy umějí udělat rekonstrukci s citem. Nebo si nechají poradit. Ale jen někdy. Ke zvěrstvům dochází i dnes. U nás i leckde v zahraničí. Němci třeba pro tuhle pseudopéči mají výraz verschönerung -- česky zkrášlení -- a v některých spolkových zemích je to hotové prokletí. O hrad se pečuje nejlépe buldozerem, aby se tam dalo zajet a parkovat. Když jsou zdi málo vysoké, tak se dostaví, když není věž, postaví se nová, aby byla rozhledna. A dole restaurace, nebo ještě lépe hotýlek. Pak je to ta správná památka.

Není lepší zříceninu zprznit, než ji nechat zmizet docela?

To je umělé dilema. Když hrad zanikne, rozpadne se, nebo je pobořen a třeba i částečně rozebrán, přece jen se nakonec dostane do jakéhosi stabilizovaného životního režimu, kdy má svůj koloběh vody, dýchání a podobně. Taková zřícenina pak většinou vydrží a je pro ni lepší, když si počká na kvalitní opravu, než aby ji někdo zničil nadobro.

Což platí s podmínkou, že do ní mezitím nikdo nesáhne ...

Jistě. Někdy stačí vykopat jednu díru a nezaházet ji. Ze zdánlivě odolné zříceniny se pak může stát domeček z karet. Jako třeba z Přimdy. Svého času tam rozvrtal zdivo Armabeton a práci nedokončil. Zub času si pak na hradu pošmákl tak vydatně, že tam nakonec došlo ke smrtelnému neštěstí. Ke zřícení věže stačil pouhý dětský křik.

Vraťme se ještě k tomu, co našim památkám hrozilo před Listopadem a čím trpí dnes. Za komunistů jste měl pověst úspěšného bojovníka proti státem posvěcenému vandalství. Opravdu se vám tak dařilo?

Leckdy to byla totální donkichotiáda, ale občas něco vyšlo. Třeba se mi s několika spřízněnými dušemi podařilo zachránit zámek v Tachově. Jakýsi partajní mudrc vydal pastýřský list, že památka má nárok na život, jen když slouží současnosti. Soudruzi v Tachově si usmysleli, že památka bude nejlépe sloužit, když se odstřelí a z kamenů se postaví hráz koupaliště. Spor s nimi mi tehdy vynesl nejeden udavačský dopis a byl jsem označen za "sabotéra socialistické výstavby v pohraničí". Nicméně -- zámek přetrval a já se musím smát, když se dnes titíž lidé holedbají, jak oni zachránili, oni opravili.

Bylo těch příběhů se šťastným koncem hodně?

Ztráty samozřejmě převažovaly. Jednou z nejbolestnějších pro mě byl Újezd Svatého Kříže. Krásný zámek, který možná znáte z Mánesových obrazů. Armáda ho přivedla do stavu zříceniny, zpustlé, ale pořád ještě schopné záchrany, a nakonec se pár lampasáků rozhodlo pro konečné řešení formou odstřelovacího cvičení. Kameny že pak nahrnou do vodního příkopu a bude. Snažili jsme se tehdy s kolegy o záchranu zámku horem dolem. Řekli jsme vojákům, že když nezabráníme likvidaci, žádné rozhrnování do příkopu nepovolíme. A pak jsme jim spočítali, že statické zajištění zámku vyjde řádově na statisíce, zatímco demolice s odvozem materiálu bude stát milióny. Kousli se a vyhodili do vzduchu ty milióny.

Co naše památky ohrožuje dnes?

Relativně omezený počet velkých škůdců vystřídaly desítky menších, ale postupují někdy s podobnou arogancí a barbarstvím. Příkladem budiž třeba Květnice u Řevnic. Je tam zřícenina, u ní dva domečky a koupil si to člověk, který bez ohledu na zákon část zboural a vybagroval. Pro budoucnost tedy definitivně zničil. Pokud jsem dobře zpraven, příběh pro něho končí směšnou pokutou několika tisícovek.

Kde je podle vás příčina? Ve špatných zákonech? Nebo v malé vůli prosadit průchod práva?

Jde spíš o celkové klima. Společnost prostě tyhle věci necítí jako nějaký velký problém. Díky tomu pro naše památky představuje častou hrozbu i jev jinak pozitivní -- nárůst různých občanských aktivit. Jestliže se o nějaký hrad začnou dobrovolně starat soudní lidé, kteří si nechají poradit, nic lepšího tu památku potkat nemohlo. Bohužel se to většinou nestává. Obvykle jde o nadšence, kteří mají pocit, že do jejich dobrovolné a bezplatné práce nemá nikdo co mluvit, chtějí hrad vykopávat, dostavovat a všelijak vylepšovat. A nikdo je nezastaví, protože hradům u nás rozumí každý. Kdyby se někde v Horní Dolní ustavil kroužek mladých chirurgů a zkoušeli řezat břicha kolemjdoucím, tak je zavřou. Když ale tamtéž vznikne Spolek přátel hradu Šutrštejn a začne provádět neodborná zvěrstva té zřícenině, ještě se jim zatleská.

Co s tím můžete udělat vy?

Jak říká jeden můj kolega, mým povoláním je jezdit po Čechách a brečet. Místo tématicky zaměřených výzkumů jezdím na ohrožené lokality a zachraňuju, co zrovna hoří.

Jak taková záchrana vypadá?

Kdybychom žili v normálnějších poměrech, měl bych něco najít, pak přestat kopat a nálezy zpracovat. Jenže mezitím bych zatím přišel o deset jiných lokalit. Takže se raději snažím prozkoumat maximum míst, než přijdou vniveč. Na vyhodnocení většinou nezbývá čas. A peníze vlastně taky ne. V některých zemích musí investor při narušení lokality zaplatit celý výzkum až do vydání výsledné publikace. U nás narušitel platí jen do chvíle, kdy se nalezené umyje, popíše a strčí do sáčku.

Co se stane dál?

Z mé strany bohužel asi nic. Nálezů, které bych při jejich dalším zpracování měl vzít ještě několikrát do ruky, jsou už řádově milióny. Je mi jasné, že já už to dělat nebudu.

PhDr. TOMÁŠ DURDÍK, DrSc., se narodil v lednu roku 1951 v Praze. Od svých devatenácti let dodnes pracuje v Archeologickém ústavu AV ČR. Současně přednáší na fakultě architektury ČVUT a filozofické fakultě UK v Praze a na Západočeské univerzitě v Plzni. Z jeho prací pro veřejnost patří k nejznámějším kniha Středověké hrady v Čechách a na Moravě, ilustrovaná encyklopedie českých hradů a scénáře k televiznímu seriálu Hrady obývané a dobývané.

zdroj: časopis Reflex



"Miliony z Unie pomohou obnovit hrad Pořešín"
Kaplice
- Zachovat zříceniny starých hradů pro návštěvníky a nabídnout jim zde zajímavý program.
To je hlavním úkolem občanského sdružení Hrady na Malši, které se stará o pět památek na březích stejnojmenné řeky. Na obnovu jedné z nich, hradu Pořešín u Kaplice na Českokrumlovsku, získalo dotaci téměř 2,2 miliónu korun z fondů Evropské unie. " V unijních programech je to náš první úspěch. Za peníze zabezpečíme hradní palác a část
plášťové hradby. S pracemi začneme na jaře," řekl jednatel sdružení Radek Kocanda.
Doplnil, že spolek se o Pořešínský hrad stará už osm let. Po dokončení těchto prací v roce 2010 by měl být areál zříceniny pro návštěvníky bezpečný.
"Chceme, aby sem chodily rodiny s dětmi i handicapovaní lidé. Například loni jsme ve spolupráci s budějovickým centrm Arpida připravili pro postižené děti program, který měl přiblížit život na středověkém hradě," popsal Kocanda.
Příští rok se lidé na zřícenině přenesou do středověkého Japonska. Uvidí zde ukázky přípravy čaje, bojového umění i starých řemesel, které jsou pro tuto zemi typická.
Vstupné na pořešínský hrad bude i po dokončení všech úprav zdarma. "Chceme dopřát návštěvníkům nerušenou volnost. Každý by si tu měl najít své," uvedl Kocanda.
Sdružení už připravuje další projekt. Lidem chce představit zajímavosti takzvané zemské stezky, která vede z Českých Budějovice do Cetvin. Na Pořešíně vznikne výstava o
historii okolních hradů. Chybět nebudou ani zajímavé vykopávky.
článek je převzat z deníku IDnes ze dne 11.11.2008
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nové vydání knihy "Hrady zámky a tvrze české III.
od Augusta Sedláčka vychází koncem roku 2008 - 568 stran, vázaná za 998,- Kč  
http://www.argo.cz/knihy/130465/ceske-hrady-zamky-a-tvrze-iii-jizni-cechy/
Anotace: Další díl proslulého a sběratelsky ceněného sedmisvazkového díla o českých hradech Böhmens Burgen, Vesten und Bergslösser z poloviny 19. století. Cyklus je uspořádán na rozdíl od původního německého vydání do pěti svazků po jednotlivých krajích. Důraz je kladen na vysokou kvalitu reprodukce nádherných rytin, pro které je toto dílo obzvlášť ceněno. Vedle krátkých charakteristik objektů menšího významu, ať už hrádků plnících strážní funkci (Kunžvart) či tvrzí nižší šlechty, jsou zde obsáhle popsány památky prvořadé důležitosti - Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Landštejn a Zvíkov. Zvláště Jindřichovu Hradci věuje autor z osobních důvodů značnou pozornost, takže pasáže s jeho popisem a dějinami tvoří podstatnou část celého svazku.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Divadelní léto na hradě Pořešín

Za chvíli jsou tu prázdniny. Pro členy sdružení Hrady na Malši období největší aktivity. Letos jí bude opravdu požehnaně. Na začátku června z hradu Pořešín zmizí lešení po dokončené konzervaci hradních bran. Chvilka klidu však bude jen dočasná, neboť od začátku července až do konce září bude na hradě velmi živo. Během osmi týdnů se na hradě vystřídají mladí lidé z celé republiky z Hnutí Brontosaurus, posledních 14  dní pak budou všechny naše hrady patřit mládeži z celého světa při Workcampu 2007. Tato akce je už tradiční, v loňském roce jsme měli opravdu reprezentativní zastoupení, např. studenty z Koreje, Kanady, Argentiny, Mexika, Finska, Srbska, Turecka, Francie a dalších zemí. V červenci proběhne 2. část poměrně rozsáhlého archeologického výzkumu, na začátku srpna pak začneme stavět dřevěný most přes příkop do druhé hradní brány. Jednak tím obnovíme původní vstup do hradu a pak také zabráníme rozpadu čelní hradní zdi, přes kterou dnes vede cestička do hradu. To je součást našeho cíle do budoucna. Zabránit rozpadu zdí na hradě, postupně je odkrýt a  zakonzervovat tak, aby si návštěvník dovedl představit rozsah hradu, umístění staveb, například kuchyně, stájí a podobně. Dnes toho moc na Pořešíně neuvidíte, a přece tam všechno je, jen je to dobře skryté. Postupně, tak, jak pro nás přestává být podoba hradu tajemstvím, připravujeme třetí informační panel, na kterém budete moci vidět pravděpodobnou podobu hradu při založení na konci 13. století a také jeho podobu těsně před zánikem okolo roku 1433, včetně tří hradních bran a dalších staveb. Bohužel se nám na hradě nezachovaly žádné prostory, které by bylo možno nějak upravit pro expozici nálezů a historii hradu. Plánujeme tedy využít srub po ukončení prací jako výstavní prostor, kam umístíme model hradu, nálezy z výzkumu, kopie významných listin a jiné zajímavosti. Zároveň bychom také chtěli obohatit historickou expozici v Kaplici.

Naším malým příspěvkem k výročí založení města Kaplice, původně trhového městečka pánů z Pořešína, bude opět divadelní léto na Pořešíně. Tentokrát přivítáme na začátku a na konci srpna (po skončení archeologického výzkumu) divadelní spolky z Prachatic a z Poděbrad. Prvním představením bude pohádková komedie pro děti i dospělé a druhé bude veselohra z antického Řecka s motivem dívčí války. Na příští léto připravujeme první skutečně originální představení z historie pořešínského hradu. Vstupné bude jako již tradičně dobrovolné.
HRAD POŘEŠÍN

15. srpen, pátek                                                  

19.30 hodin

KONCERT staré hudby

s ukázkami gotických tanců

Vystoupí skupina Chaire z Příbrami a Calyculus z Hradce.

Třetí nádvoří hradu Pořešín         Pořádá Sdružení Hrady na Malši  

 

16. srpen, sobota                                                

19.30 hodin

DÍVČÍ VÁLKA

Divadelní komedie F. R. Čecha v podání divadelního spolku J. K. Tyla z Č. Budějovic. Pořádá Sdružení Hrady na Malši.

Třetí nádvoří hradu Pořešín                                

 

29. 8., pátek (od 16.00 hodin) a 30. 8., sobota (od 10.30 hodin)  

                             

Záhadné místo

Největší překvapení ale přineslo místo, kde nikdo žádné zajímavé objevy nepředpokládal. A sice plocha, kde má vzniknout domek jako zázemí pro práce na hradě. „S překvapením jsme zjistili, že se tam v počátcích hradu odehrávala nějaká intenzivní činnost. Zatím je to záhada. Uložily se tam vrstvy špíny se spoustou zajímavých nálezů. Ovšem jsou neobvyklé, protože se mezi nimi nenašla jedna jediná kost, přitom ti lidé tenkrát určitě jedli maso. Čili tam asi lidé různým smetím zarovnávali nerovnosti, ale nejedli tam a také tam nic nestálo. Možná to bylo nějaké řemeslné pracoviště,“ zamýšlel se profesor Durdík.

Co je nového?

Kdo si pozorněji prohlédl poslední Kaplický Zpravodaj, červencové číslo 2008, jistě mu neušlo, jak zajímavě tam na snímcích, pocházejích z akce „Družina Markvarta z Pořešína“ vypadá zřícenina hradu Pořešín. Vydali jsme se na hrad, abychom zjistili co je nového, nebo spíš co prastarého povstalo zpod nánosů země. Na hradě jsme zastihli pana profesora PhDr. Tomáše Durdíka, DrSc., specialistu na výzkum hradů, který na Pořešíně řídí archeologický výzkum, prováděný Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v.v.i. ve spolupráci s katedrou archeologie Západočeské univerzity v Plzni.

Na první letmý pohled zdálky jakoby se nic nezměnilo, ovšem když přistoupíte blíže, vyvstane vám před očima téměř nová podoba hradu s nádhernou bránou a dlouhým dřevěným mostem, vedoucí do nitra sídla a ke třetí čitelné bráně, kterou se vstupovalo na třetí nádvoří s palácem. Samozřejmě pořád musí pracovat představivost a fantazie, ale kus práce, který Sdružení Hrady na Malši a archeologové odvedli, je obdivuhodný. V souvislosti s nezbytnými stavebními úpravami, včetně konzervací pozůstalých zdí, zde studenti katedry archeologie, mladí dobrovolníci z Kaplice a také mladí z mezinárodního tábora hloubí sondy v místech, jež mají být následně upravovány. Tyto práce probíhají na Pořešíně už 4. rokem. Donedávna se hrad Pořešín považoval za nepříliš složitý hrad se zhruba dvěmi stavebními fázemi. Současný výzkum tento pohled musel poupravit, stavebních změn a úprav si Pořešín zažil mnohem více. Měnila se i jeho podoba. Například ve svém vrcholném období (v době, kdy hrad ovládal Markvart II. z Pořešína) byl obehnán plášťovou hradbou s průběžným ochozem, ukončenou cimbuřím. Původně měl hradby standardní, vysoké kolem 7 m, plášťová hradba naproti tomu byla navýšena až na výšku téměř 20 m. Což ovšem s sebou přineslo i své problémy, především v oblasti statiky. Značně to ale také usnadnilo destrukci hradu, v době, kdy se ho pozdější majitelé Rožmberkové, kteří jeho panství připojili k Novým Hradům, rozhodli nechat zbořit. Každý hrad byl totiž velmi náročný na údržbu i na udržování jeho posádky a pro pány Rožmberky, vlastnící mnoho dalších statků a pohodlných sídel, neměl Pořešín zřejmě takový význam, proto k jeho zboření přikročili. Současný průzkum dokonce vydal odpověď na otázku, jakým způsobem byl hrad vlastně pobořen. Tehdejší Rožmberkovi lidé vysekali do vnějších zdí nízko nad terénem zářez, jakousi širokou rýhu, kterou postupně vyplňovali dřevem. Pak dřevo zapálili a tím jak vyhořelo, narušili statiku zdí, které se vzápětí zbortily. Nepodařilo se jim to však všude, proto některé zdi stojí dodnes. Zajímavé je, že po tomto zásahu byl palác ještě nějaký čas využíván, byly tu totiž objeveny dostavované zdi. Velice zajímavá druhá hradní brána po zakonzervování vyloženě zve k prohlídce hradu, vede k ní dřevěnný most, který tak vrátil cestu do hradu do míst, kde se do něj původně vstupovalo. Tady zaujme odhalené předbraní, o nějž se most opírá a které v sobě ukrývá poměrně hlubokou dutinu. Říkalo se tomu „vlčí jáma“; ta sloužila při zvedání kolébkového padacího mostu. V pozdější stavební fázi mohlo mít toto předbraní i charakter branské věže. V bráně zůstal čitelný otvor s kapsou pro závoru. Třetí hradní brána, následující jen pár metrů za dalším příkopem, musela doslova povstat z hlíny, ještě před rokem nebyla rozhodně tak nápadná. Zůstalo z ní jenom torzo, ale nepůsobí o to méně pozoruhodně. Stejně tak jako úzká stočená branka pro pěší u její paty. Z nálezů se dá usuzovat i o tom, jak vypadal každodenní život na hradě, z čeho se jedlo a pilo, jak byl palác vytápěn… V letošním roce vyjde kniha Hrady na Malši, kterou vydá Společnost přátel starožitností ve spolupráci se Sdružením Hrady na Malši. Knížky by se měli čtenáři dočkat na podzim (její křest je přislíben právě ve výstavních prostorách KIC Kaplice). Autorem je Prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc. a zabývá se v ní historií, popisem, archeologií, zhodnocením a významem hradu Pořešína, ale také hradů Louzku, Sokolčí, Velešína a tvrze Tichá. Publikace bude doplněna fotografiemi, obrázky, plánky, rekonstrukcí, jak který hrad vypadal. Bude to vůbec první souborná kniha, přibližující podrobně tuto velice zajímavou „hradní krajinu“ na samém jihu Čech. 

Archeologický průzkum na hradě v roce 2007
V červenci letošního roku zorganizovalo sdružení Hrady na Malši na hradě Pořešín archeologický průzkum, který navázal na průzkum z loňského roku. Odborným garantem této akce byl Archeologický ústav České Akademie věd, zastoupený předním českým kastellologem prof. PhDr. Tomášem Durdíkem DrSc., čestným předsedou sdružení Hrady na Malši. Prováděcí organizací byla společnost Archaia Praha zastoupená Davidem Polcarem. Na provedení průzkumu spolupracovali studenti vysokých škol z České republiky, Polska a Slovenska.Průzkum přinesl mnoho zajímavých poznatků o tomto sídle a životě jeho majitelů, kdysi kaplické vrchnosti. Zakladatelem hradu byl jeden z nejmocnějších českých rodů Bavorů ze Strakonic. Hrad Pořešín je poprvé zmiňován v roce 1312 a z této doby také známe purkrabího hradu. Byl jím Jan z Vracova, který v tomto roce koupil od Bavora II. ze Strakonic vsi Vinice a Sviníhlavy. V roce 1317 přešel hrad směnou na Vernera, Racka a Přibíka z Vitějovic, kteří se začali psát po nově nabytém sídle z Pořešína. V průběhu času se oni i jejich potomci často připomínali jako služebníci a přátelé nejmocnějšího českého rodu pánů z Rožmberka. Zřejmě nejvýznamnějším členem rodu byl Markvart z Pořešína, který je zmiňován v letech 1358 – 1406. Z pozice purkrabího hradu Rožmberka dosáhl vysoké dvorské hodnosti, hofmistra císařovny Alžběty Pomořanské, poslední manželky císaře Karla IV. Hrad Pořešín je naposledy připomínán v roce 1434, kdy ho získal jako léno spadlé na korunu po vymření pánů z Pořešína a jejich strýců pánů z Maršovic Oldřich z Rožmberka a jako nepotřebný a z obavy před husitskými nájezdy jej nechal vypálit a pobořit. Od té doby byl podle dosavadních poznatků neobývaný. Archeologický průzkum byl zaměřen především na odhalení základů staticky ohrožených zdí první, druhé a třetí hradní brány tak, aby mohly být doplněny a zakonzervovány a zabránilo se tak jejich dalšímu rozpadu. Asi největším překvapením letošního průzkumu je poznatek, že po záměrném zboření a vypálení hradu Oldřichem Rožmberským byl hrad ještě obýván a využíván. Jakého druhu bylo toto využití je však v současnosti těžké určit. I z těchto prozatím zlomkovitých informací před námi pomalu vyvstává obraz hradu v dobách jeho největší slávy. Hrad Pořešín byl ve všech dobách silně opevněn a okolo roku 1400, v době Markvarta z Pořešína, představoval skutečně luxusní sídlo, kterým bychom nepohrdli ani dnes. Topilo se v kachlových kamnech, jedlo se z bohatě zdobeného nádobí, pán vlastnil bohatou zbroj a nelitoval výdajů pro vzdělání a budoucnost svých potomků. Dva Markvartovi synové studovali v Itálii, po svém návratu dosáhli významných církevních úřadů, dva další dostali v době své plnoletosti každý „do začátku“ částky, za které bylo možno koupit menší hrad. Zajímavým faktem vztahujícím se k podobě hradu je to, že střechy jádra a druhého předhradí byly pokryty ve své době drahými pálenými prejzy, zatímco budovy prvního předhradí, které bylo nejvíce na ráně, byly pokryty dřevěným šindelem, který se dal poměrně snadno zapálit. Je to způsobeno pravděpodobně tím , že první předhradí bylo stavěno právě za Markvarta z Pořešína, kdy v době panování císaře Karla IV. nehrozilo Českému království po dlouhá léta žádné válečné nebezpečí.Na hradě byly během letošního průzkumu nalezeny zlomky keramických nádob, pohárků, kahánků ke svícení, velkých zásobnic na hrách nebo obilí. Početnou skupinu nálezů tvořily zbytky kančích čelistí a množství hovězích kostí. Zajímavostí, potvrzenou i z průzkumů na jiných hradních objektech je to, že přes množství nalezených různých hovězích kostí se na hradě nenašly žádné od kolene dolů. Znamená to, že hovězí dobytek byl porážen mimo hrad, méně kvalitní zbytky spotřebovány jinde a na hrad dováženo maso už naporcované, např. ve formě čtvrtí. Při prováděném výzkumu byla nalezena také část ostruhy, přeslen a další předměty denní potřeby obyvatel hradu.Průzkum přinesl i cenné poznatky v oblasti stavební podoby hradu. Hrad Pořešín je v kontextu české hradní architektury zcela unikátní jedním architektonickým detailem. Je jím otisk košatiny na torzu první brány hradu. Tato košatina (tedy výplet podobný, jakým je tvořen např. proutěný košík) sloužila jako zateplení komory v prvním patře prostoru první hradní brány. Obvyklým způsobem používaným na hradech bylo zateplení srubovým nebo prkenným bedněním. Na Pořešíně tak máme něco, co zatím nebylo objeveno nikde jinde v Čechách.V prostoru druhé hradní brány bylo odhaleno mohutné předbraní s vlčí jámou, původně opatřené kolébkovým padacím mostem, fungujícím na principu rovnoramenné páky, časem přeřešeným na obvyklejší jednoramenný padací most. Stejný typ kolébkového mostu fungoval i v prostoru třetí brány. Ta byla navíc ještě opatřena zahnutou chodbičkou s brankou pro pěší. Poslední sonda byla v letošním roce provedena v jihozápadní části paláce hradu. Vyžádala si ji závažná statická porucha západní části obvodové zdi paláce, která hrozila zřícením velkého bloku zdiva o značné kubatuře. Z tohoto důvodu bylo nezbytné uzavřít tuto část hradu pro veřejnost. Sdružení Hrady na Malši požádalo na rok 2008 o příspěvek z evropských grantových fondů a pokud uspěje, bude tato část hradu v havarijním stavu zajištěna a znovu zpřístupněna.
Studna na hradě Pořešín
Otázkou, které se už poměrně dlouho věnují někteří členové sdružení, je zásobování hradu Pořešína vodou. Vzhledem k tomu, že hrad je ze tří stran obklopen vodními toky různé intenzity, nabízí se myšlenka, že voda byla na hrad dopravována z těchto zdrojů. Co ale v případě obležení hradu? Majitelé jistě museli počítat i touto eventualitou. V podstatě se nabízejí dvě varianty možného řešení. Prvním je vyhloubení cisterny, do které se mohla voda nanosit z potoků či z řeky, nebo se sváděla voda dešťová pomocí potrubí ze střech. Druhým a podstatně jistějším řešením je vyhloubení studny. Skalní podloží na Pořešíně je však mimořádně tvrdé, tvoří ho z většiny granitická žula, která je pro účely hloubení nevhodná. Navíc hloubení studny, tunelů, či dalších hornických děl bylo ve středověku finančně nesmírně náročné a nutno poznamenat, že hrad Pořešín rozhodně nebyl žádným královským hradem, kde se na nějakou tu kopu grošů nehledělo, i když v dobách své největší slávy byl jistě hradem pro své pány relativně pohodlným a možno říci i komfortním. Současná terénní situace na Pořešíně neumožňuje určit, kde by se studna nebo cisterna mohla nacházet. Proto jsme se rozhodli požádat ověřeného proutkaře, člověka se schopností nalézt prameny, aby nám na Pořešíně zkusil takový pramen vyhledat. Průzkum proběhl 11. listopadu 2007 v dopoledních hodinách. Výsledkem bylo zjištění, že podložím jádra hradu Pořešín probíhá v hloubce okolo 35-ti metrů pramen ve směru severozápad – jihovýchod, je však tak malé intenzity, že v žádném případě nemohl zásobovat hrad vodou. Takže nám zbyla cisterna. Malou nadějí, která umírá poslední, je však fakt, že stav spodní vody a systém pramenů mohl za téměř 600 let od zániku hradu doznat určitých změn. Budoucnost snad tedy ukáže, kdo měl pravdu.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

TOPlist
Tvorba webových stránek na PageRide.com  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek