Založit webové stránky nebo eShop
 

Nové - velmi zajímavé články o dění na hradě: http://poresin.wbs.cz/Aktuality.html





Seznam akcí " Pořešín 2017"


5. srpna 2017, 19.30 hod., hrad Pořešín

Žalman a spol.

Koncert folkové legendy Pavla Žalmana Lohonky, který svým hlasem a texty těší publikum již téměř půl století. Žalman působí na hudební scéně od roku 1968,

nejprve ve skupině Minnesengři, v roce 1982 založil vlastní kapelu Žalman a spol., která v různých sestavách koncertuje nepřetržitě až do současnosti.

Záznam koncertu natáčí Česká televize.


Loni oslavil sedmdesátiny a příští rok oslaví padesát let na scéně. Písničkář Pavel Žalman Lohonka. Napsal stovky písní a prožil to, na co jiným nestačí jeden život. A my se teď všechny jeho příběhy, napsané i nenapsané melodie a životní role pokoušíme vtěsnat do celovečerního dokumentu. Film natáčíme v koprodukci s Českou televizí a uvidíte v něm Žalmana takového, jakého ho možná neznáte. Věříme, že tenhle film určený pro kina a televizi bude výjimečný. K tomu můžete pomoci i vy! Přijďte na náš koncert na Pořešíně a staňte se tak součástí filmu...



10. srpna 2017, 20.00 hod. hrad Pořešín

Večerní divadelní představení

„Růže pro Algernon“

Divadlo v Celetné.

Nejúspěšnější inscenace divadelního spolku Kašpar s Janem Potměšilem v hlavní roli.

Dále hrají: Jakub Špalek, Barbara Lukešová, Míla Tichý.

Tragikomický příběh dementního muže, který chce být chytrý.


23. září 2017, 11.00 hod., hrad Pořešín

„Muži vaří, ženy pijí“

Tradiční akce pro rodiny se zdravě převrácenými hodnotami, kulinářské odpoledne s kuchaři a jejich výtvory. Srdečně zveme taťky a mamky, ať si to na hradě taky užijou!

Recepty a suroviny vezměte s sebou!

Vítězové obdrží poukaz na návštěvu restaurace Café Imperial Zdeňka Pohlreicha v Praze!


7. října 2017, 11.00 hod. , hrad Pořešín

„V erbu střely 1317 - 2017“

Turnaj ozbrojenců ve šraňcích u příležitosti uplynutí 700 let od předání hradu Bavorem ze Strakonic pánům z Vitějovic, později zvaným z Pořešína. Celodenní zábavná show pro rodiny s dětmi.

Slosovatelné vstupenky o let horkovzdušným balonem z hradní louky!

Vystoupení klaunů, divadelní představení „Kostěj Nesmrtelný“, projížďky na koních, kovárna, kuchyně, hrnčírna a přádelna v provozu po celý den, pečení placek a caletek, středověká hudba.

Hlavní bod programu - souboj ozbrojenců „naostro“ ve šraňcích o závoj pořešínské panny Markéty!


Otevírací doba Hradu Pořešín v roce 2017:

DUBEN, KVĚTEN:                      SO,NE 9.00-18.00
ČERVEN:                               ST,NE  9.00-18
ČERVENEC,SRPEN:                    PO-NE 9.00-18.00
ZÁŘÍ,ŘÍJEN:                                 SO-NE 9.00-16.00

  • V měsíci dubnu, květnu, září a říjnu lze objekt zpřístupnit pro předem ohlášené hromadné výpravy (nad 20 osob) i ve všední dny.
  • Objednávky na tel. 720 342 950 nebo na webmaster@hradynamalsi.cz.
  • Poslední vstup do hradu je umožněn nejpozději půl hodiny před ukončením otevírací doby.
  • V případě konání kulturních a společenských akcí se návštěvní doba úměrně prodlužuje.

Mimo otvírací dobu je hrad uzavřen.



VSTUPNÉ:

DOSPĚLÍ                                                                                   50 Kč

DĚTI OD 6 LET, STUDENTI, ZTP                                        40 Kč

CELOROČNÍ VSTUPNÉ                                                         300 Kč

HROMADNÉ VSTUPNÉ OD 20 OSOB                                  40 Kč 


HRADY NA MALŠI z.s., POŘEŠÍN HRAD 100, KAPLICE 382 41, IČ 269 87 341

WWW.HRADYNAMALSI.CZ, FACEBOOK.COM/HRADY NA MALŠI, WEBMASTER@HRADYNAMALSI.CZ

zdroj: Radek Kocanda, sdružení Hrady na Malši



"Hrad Pořešín v historických souvislostech"

(Tento článek je publikován i na serveru e-stredovek.cz a na facebooku)

https://www.facebook.com/estredovek

První zmínky o tomto území jsou ze 12. století kdy ho spravoval mnišský řád premonstrátů z Milevska. Nejstarší dokument o pořešínském panství je listina papeže Alexandera IV. Kde se zmiňuje o kostelu v městečku Kaplice. Sláva pořešínského panství přichází ve 13. století a to tím, že jeho majitelem se stává Bavor II. Ze Strakonic, který ho získal jako věno Anežky, dcery krále Přemysla Otakara II. Panství se nacházelo na důležité obchodní stezce z alpských zemí a tak bylo nutno vybudovat středisko moci, což v této době představovalo postavení hradu, hradiště či tvrze. Místo nad řekou Malší se nabízelo k výstavbě hradu  a tak někdy mezi léty 1270 – 1300 vzniká na skalním ostrohu hrad Pořešín. Jelikož na hradě jeho majitel pobýval jen zřídka, hrad spravoval dosazený purkrabí. Velikost panství byla na tehdejší dobu značná a skládala se z městečka Kaplice a mnoha vesnic. Jeho rozloha byla ohraničená zhruba takto: východ – řeka Malše, sever – panství Michalovců (Velešín) a zbytek obklopoval jejich mocný soused Rožmberk.

U hradu Pořešín je narozdíl od jiných hradů, které se pyšnily mohutnou obytnou věží obklopenou palácovými stavbami  klíčovým bodem obranných prvků  obalová zeď - plášťová hradba, příznačná zejména pro moravské hrady. Hradní zřícenina je nejlépe přístupná ze stejnojmenné vesnice starou, zřejmě hradní cestou, mírně klesající podél jeho jihozápadní části až k řece Malši. Vstup do vnitřní části hradu chránily kromě dvou předhradí ještě tři široké příčné příkopy, které umožňovaly vstup pouze ze severozápadu hlavní věžovou branou, jejíž zbytky jsou dosud viditelné. Přístupová cesta pokračovala ještě čtyřmi branami, umístěnými v plášťových hradbách jednotlivých předhradí. Zachovala se však pouze jediná, a to v druhém předhradí. Na protější straně ostrohu, se proti hlavní bráně vypínají zbytky jediné obytné budovy, dvoupatrového paláce, který byl příčnou zdí rozdělen na dvě části. Z paláce stojí dnes pouze severovýchodní část, obrácena do nádvoří a boční zdi. Celá venkovní zeď i s plášťovou hradbou je zbořena. Také z ostatních křídel paláce zbyly jen trosky. Z dnes již troskami zasypaného přízemí je patrné, že pokoje v patrech byly přístupny z hradního nádvoří po dřevěné, dávno již rozpadlé pavlači a tvořily bezesporu hlavní obytné místnosti hradu. Tuto skutečnost dokazují i zbytky krbu na jihovýchodní boční stěně paláce. Nad hlavními pokoji bylo umístěno ještě několik menších komůrek. Dominantou hradu byla vysoká válcová věž ( objevena až při posledních výzkumech) s vchodem ve druhém patře. Jádro hradu dále obsahovalo místa jako hradní kaple, kuchyně, sklepy, dosud neobjevenou studnu či nádrž na vodu, místnost na cennosti apod. Vytápění zde bylo řešeno krby, kachlovými kamny a ohništi. Místnosti určené pro pána hradu, byly zateplené dřevěným obložením. Navzdory všem těmto „vymoženostem“ nebyl život na hradě lehký a zima byla všudepřítomná. Tehdejší lidé však byli odolnější a podmínky ne venkově ještě tvrdší. Původní hrad tvořilo jedno předhradí (druhé bylo postaveno až za Markvarta I. Z Pořešína spolu s novým palácem s rytířským sálem a opevněním hradních bran od r.1382 ). Předhradí bylo od jádra oddělené širokým zděným příkopem. Jádro hradu,včetně předhradí pak bylo obehnáno hradbou s cimbuřím.

Historie majitelů hradu je poměrně složitá. Vznik hradu Pořešín se tedy datuje po roce 1270 a zakladatelem je Bavor II. ze Strakonic. V roce 1315 daroval z pořešínského panství Bavor III. ze Strakonic klášteru ve Zlaté Koruně část panství. Na sklonku života v r. 1317 vyměnil pořešínské panství s bratry Přibíkem, Vernerem a Rackem za panství a hrad u Prachatic. Racek zemřel krátce po tomto roce a oba zbylí bratři byli vysokými služebníky pánů z Rožmberka. Potomci Vernera, který zemřel v roce 1352, byli Přibík z Osova, Bruno z Osova a Verner z Pláně. Všichni zemřeli bezdětní a jejich majetek připadl z velké části příbuzným ze strany strýce Přibíka. Přibík z Pořešína se po smrti své manželky Zdenky oženil podruhé a zanechal po sobě velké množství dětí. Přibíka, Jana, Vernera a Jutu. Zemřel v roce 1348. Nejvýznamnějším členem pořešínského rodu se stává jeho syn Markvart I. z Pořešína. V roce 1358 uzavírá smlouvu se svými bratry Přibíkem a Ješkem, aby se nedrobilo pořešínské panství. Ješkovi, zřejmě rozumu mdlého pojistil živobytí důchodem až do jeho smrti. Přibík okolo roku 1375 se od panství také odděluje a zakládá samostatnou rodovou limii u Benešova. V té době Markvart z Pořešína stoupá na důležitosti a dotáhne to až na hofmistra císařovny Alžběty Pomořanské.  Jako člen královského ( Václav IV. ) dvora měl velké příjmy a tak čile nakupuje a prodává mnohé vsi a zároveň uděluje Kaplici městské právo. Především však velkolepě přestavuje pořešínský hrad. Rozšiřuje ho o předhradí, zakládá nový palác, opevňuje brány. Z hradu se stává reprezentativní sídlo.  Markvart měl sedm dětí z nichž potomka zplodil jen jediný a to Racek (Markvart II. a Anna). Zemřel v roce 1406 a v době jeho smrti žila už jen jeho dcera, vnuk Markvart II. a vnučka Anna. Jelikož vnuk nebyl v době jeho smrti plnoletý, Markvart ustanovil jako jeho poručníka Hrocha z Maršovic, který na Pořešín přesídlil se svými syny Janem a Hroškem. V roce 1418 dospěl poslední pán z Pořešína, Markvart II. Svou sestru Annu provdal za Kamaréta ze Žirovnice.  Poslední zmínka o Markvartovi II. je z roku 1423. Zde jeho stopa končí. O jeho smrti se můžeme pouze dohadovat. V té době panovala v zemi válka a podíl na jeho smrti mohou mít i husité. Páni z Pořešína byli pohřbíváni v kostele dominikánského kláštera v Budějovicích. Kde lodpočívá Markvart II. , známo není. Po jeho smrti hrad a panství převzali opět páni z Maršovic. Hrad však drželi krátkou dobu. Jan i Hrošek z Maršovic zemřeli před rokem 1433.  Po různých tahanicích je v roce 1434 císařem Zikmundem přiznán hrad i panství Oldřichovi II. z Rožmberka.  Hrad, který byl Oldřichovi v podstatě k ničemu, nechal rozbořit a srovnat se zemí. Jeho vůle nebyla naštěstí úplně splněna a tak zřícenina nám zůstala zachována. Zánik hradu můžeme tedy datovat rokem 1433, kdy byl pravděpodobně vypálen a částečně pobořen, aby ho nebylo možné bránit.

Cílem tohoto článku je shrnout data, která pečlivě sesbíral pan Radek Kocanda (za což mu děkuji) do své publikace Hrady na Malši do jednoduší podoby, aby si čtenář po přečtení článku udělal představu o osudech hradu v kostce.

H.K. Pořešín MMXV


 

Aktuální fotografie z hradu Pořešín:

foto: © Ondřej a Jan Kramanovi


http://poresin.wbs.cz/tip.gif
  V následujících odkazech je možno stáhnout či prohlédnout:
 
Nové články o dění na hradě: http://poresin.wbs.cz/Aktuality.html
 
Aktuální fotografie hradu a okolí: http://poresin.wbs.cz/Aktualni-fotografie.html
 
Videa z různých akcí pořádaných na hradě: http://poresin.wbs.cz/Videa.html
 
Informační bulletin o hradě Pořešín: http://poresin.wbs.cz/Poresin.pdf
 
Romantická kniha - "Bouře nad Pořešínem": http://poresin.wbs.cz/Boure_nad_Poresinem.pdf

http://poresin.wbs.cz/kondor.gif

http://poresin.wbs.cz/Poresin_mapa.jpg

http://poresin.wbs.cz/Poresin_barev.jpghttp://poresin.wbs.cz/Poresin_komplet.jpg

 

http://poresin.wbs.cz/2.jpg


 

Lokace: Zřícenina hradu Pořešín se nachází na úzkém, hustě zalesněném ostrohu levého břehu řeky Malše, asi 7 km. severně
od města Kaplice a 1 km. východně od stejnojmenné obce Pořešín.
Stavební historie hradu: Hrad Pořešín je zajímavou raritou v jihočeské hradní architektuře 14. století. Narozdíl od jiných hradů,
které se pyšnily mohutnou obytnou věží, obklopenou palácovými stavbami, je klíčovým bodem obranných prvků Pořešína obalová
zeď - plášťová hradba, příznačná zejména pro moravské hrady ( poslední archeologické výzkumy z roku 2010 - vykopána
kruhová věž, což staví stavební historii do zcela nového světla ). Hradní  zřícenina  je  nejlépe  přístupná  ze stejnojmenné
vesnice starou, zřejmě hradní cestou, mírně klesající podél  jeho  jihozápadní  části až k  řece Malši. Vstup do vnitřní  části  hradu
chránili kromě dvou předhradí, ještě tři široké příčné  příkopy,  které  umožňovaly  vstup  pouze  ze  severozápadu hlavní věžovou
branou,jejíž zbytky jsou doposud viditelné. Přístupová cesta pokračovala ještě čtyřmi branami, umístěnými v plášťových hradbách
jednotlivých předhradí. Zachovala se však pouze jediná a to ve druhém předhradí. Na protější straně ostrohu, se proti hlavní bráně
vypínají zbytky jediné obytné budovy, dvoupatrového paláce, který byl příčnou zdí rozdělen na dvě části. Z paláce stojí dnes pouze
severovýchodní část, obrácena do nádvoří a boční zdi. Celá venkovní zeď i s plášťovou hradbou je zbořena.Také z ostatních křídel
paláce zbyly jen trosky. Z dnes již troskami zasypaného přízemí (v dnešní době již upraveno) je patrné, že pokoje v patrech byly
přístupny z hradního nádvoří po dřevěné, dávno již rozpadlé pavlači a tvořily bezesporu hlavní obytné místnosti hradu. Tuto skutečnost
dokazují i zbytky krbu na jihovýchodní boční stěně paláce. Nad hlavními pokoji bylo umístěno ještě několik menších komůrek.
Historie majitelů objektu: Hrad  založil  pravděpodobně Bavor III.  ze  Strakonic  na  přelomu13. a 14. století. Již  kolem  roku 1315
postoupil Bavor pořešínské panství bratrům Vernéřovi, Rackovi a Přibíkovi z Vítějovic, kteří byli předky pánů z Pořešína. Podobně
jako Bavorové, měli i páni z Pořešína ve znaku střelu. Smrtí Markvarta z Pořešína počátkem 15. století vymřela přímá linie pořešínských
vladyků  a  v  majetek  se  uvázal  jejich  příbuzný  Hroch  z  Maršovic. Kolem roku 1434 prodali jeho  potomkové  hrad  Oldřichovi II.  z
Rožumberka. Oldřich se obával, aby se hradu nezmocnili kališníci a proto jej poručil rozbořit. Od těch dob zůstala na Pořešíně na místě
původního hradu pouze zřícenina, která je v současné době intenzivně opravovaná sdružením "Hrady na Malši".


                                                                          
Stát:                Česká republika
Oblast:           Jižní Čechy
Kraj/okres:    Jihočeský kraj / Český Krumlov
Výška:            560 m.n.m.
Dostupnost:  Dostupné pouze pěšky po celý rok  
Poloha:           48° 46’ 23.00’’  14° 30’ 42.00’’

 

TOPlist
 
Stránky jsou optimalizované pro prohlížeč Mozilla Firefox

 

TOPlist
Tvorba webových stránek na PageRide.com  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek